Omezit povídání o Hugo Haasovi jen na jeho zhýralý životní styl by bylo více než nespravedlivé. Chtě nechtě se tomu však nelze vyhnout. K jeho osobnosti to prostě a jednoduše patřilo. Legendy, které se kolem těchto jeho extempore vypráví, jsou totiž opravdu neuvěřitelné. Možná tak trochu nespravedlivě překrývají nelehký osud před druhou světovou válkou a jeho dílčí úspěchy v zahraničí. Jak to tedy bylo s Hugo Haasem?
Hvězda první kategorie
Lidé ho milovali a hvězdní kolegové s ním jen marně drželi tempo. Řeč není o uměleckých ambicích, ale spíše divokém životě, který tato hvězda upíjela plnými doušky. O tom, že jeho vztah hlavně ke kokainu byl opravdu extrémní, pojednává hned několik vzpomínek jeho hereckých kolegů. Adina Mandlová se například netajila tím, že když Hugo Haase popadla melancholie, deprese či nervozita, bylo jasné, že nemůže nikde sehnat kokain.
Údajně byl za tento nešvar ochoten denně platit nesmyslné peníze. Často tak většinu vydělaných prostředků jednoduše utratil za alkohol a drogy. Legendární jsou jeho kokainové výlety v otevřeném kabrioletu, ale také místa, kde tuto drogu za první republiky sháněl. Dealeři se nejčastěji objevovali u šatnáře v Hunkově restauraci. Zde sněžilo pravidelně. Když však tento zdroj vyschl, jel Hugo Haas do hotelu Paříž u Obecního domu.
Herečka Ljuba Hermanová vzpomíná, že Haasovi často jezdila pro kokain i do Paříže. Jen tak na okraj pro představu, jak divoké časy to byly, jí údajně stačilo obléknout kožich na nahé tělo. Haasova závislost skončila až ve chvíli, kdy poznal svoji ženu Bibi. Ta na jeho žádost poslední várku kokainu spláchla do záchoda.
Útěk do USA
O kokainových aférách a alkoholových večírcích toho v souvislosti s Hugo Haasem bylo napsáno mnoho. Ve stínu těchto bulvárních titulků se však skrývá i dramatický příběh herce, který během druhé světové války mohl klidně zemřít v koncentračním táboře.
Jen díky včasné emigraci v dubnu roku 1939 si pravděpodobně zachránil život. Bratr a otec totiž zemřeli právě v koncentračním táboře. Hned na začátku roku totiž Hugo Haas dostal výpověď z Národního divadla. Byla to první stopa, která napovídala tomu, že mu v Československu už pšenka nepokvete. Utekl tak s manželkou Bibi přes Paříž, Španělsko a Lisabon až do USA.
Ani za velkou louží se však neztratil. Do roku 1942 hrál divadlo v anglickém jazyce, kdy spolupracoval také s legendárním Bertoltem Brechtem. Úspěch zažíval i v Hollywoodu, a to nejen jako herec, ale také jako scenárista, režisér a producent. Do Evropy se vrátil až na konci padesátých letech, ale nikoliv do Československa, kde už naplno vládl socialismus. Nějakou dobu žil v Itálii, ale později se usadil ve Vídni. Do Prahy se vrátil pouze na krátkou návštěvu v roce 1963 při oslavách výročí Národního divadla. Hugo Haas také ve Vídni zemřel, a to v roce 1968.
KAM DÁL: Zlatá devadesátá na talíři: Katův šleh, první hamburgery a jídlo z mrazáku
