Talentovaná dívka v čistě mužské profesi. Česká dirigentka si získala respekt ještě před náhlou smrtí

Vítězslava Kaprálová toho za 25 let života stihla opravdu hodně
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Dodnes není zcela obvyklé, že by byla žena dirigentkou orchestru. Když k tomu připojíte fakt, že by tento úkol měla splnit na začátku 20. století, a to za pouhých 25 let života, asi by člověk došel k závěru, že je to nemožné. To by však nesměla v minulosti existovat Češka Vítězslava Kaprálová. 

Za svůj krátký život toho stihla opravdu požehnaně. Jednak zbořila nesmyslný mýtus a se svým talentem se dostala daleko za hranice Československa. Lze jen spekulovat, kam by její kariéra směřovala, kdyby ji nepotkalo předčasné úmrtí. Čím je fascinující život Vítězslavy Kaprálové? 

Bořit mýty

Po studiích konzervatoře bylo Vítězslavě jasné, že hudba je obor, v kterém potřebuje a bude pokračovat. Nezvolila si však jeden konkrétní nástroj. Její ambice se v patnácti letech zajímaly o post nejvyšší. Rodiče tak překvapila tím, že chce být skladatelkou a dirigentkou. Kaprálová se tedy rozhodně nebála bořit mýty a zbytečná konzervativní pravidla. 

Žena jako dirigentka a skladatelka? To se v první polovině 20. století příliš nenosilo. Podobných příkladů, jako byla ona, bychom mnoho nenašli. Samozřejmě je nutné dodat, že talent a vztah k hudbě jí nespadl samovolně do klína. 

Její matka často pívala a uvažovala o kariéře operní pěvkyně, ale skončila jako učitelka zpěvu. Její otec byl v oboru vážné hudby kapacita. Ředitel brněnské hudební školy a také respektovaný skladatel své schopnosti společně s manželkou předali v genetické podobě o generaci dál. Vítězslava už ve svých devíti letech složila první skladbu s názvem V říši bájí. 

Dirigentkou bez problému

Kaprálová dostudovala brněnskou konzervatoř v roce 1935 a následně studovala také v Praze. Byla studentkou významného Vítězslava Nováka a dirigovat se učila u Václava Talicha. Vliv významných kapacit se samozřejmě do schopností horlivé a extrémně talentované Kaprálové promítl. 

Už během studií se tak nebála složit vlastní Vojenskou symfonietu, kterou bez problémů oddirigovala v provedení České filharmonie. Velká zkouška přišla v jejích 22 letech. Tehdy byla její skladba součástí koncertu, který pořádala Ženská národní rada. 

Na jednom místě se tak sešla kultura a politika. Akci také zastřešil prezident Edvard Beneš, kterému Kaprálová svoji skladbu věnovala a on ji za to osobně poděkoval. Mladá dívka tak stála před mužským orchestrem a i když to v tomto věku nebyla lehká disciplína, její schopnosti jí nedovolily chybovat. 

Milostný život

Zajímavou kapitolou v krátkém životě Vítězslavy Kaprálové jsou vztahy. Když se mladá talentovaná skladatelka dostala skrze stipendium do Paříže, ujal se jí v umělecké metropoli slavný český skladatel Bohuslav Martinů. Z klasického vztahu učitel a žákyně se velmi brzy stal milostný poměr. Oba však měli závazky. Martinů manželku, kterou nehodlal opustit, a Kaprálová byla zasnoubena za Rudolfa Kopce.Ten však zaplul do fašistické struktury a Vítězslava ho definitivně opustila. Velká láska k Bohuslavu Martinů trvala až do chvíle, kdy potkala Jiřího Muchu. Syn slavného malíře si ji po roce známosti vzal za ženu. Láska však netrvala dlouho. 

Do jejího osudu vstoupila nečekaná tragédie. Paradoxně vůbec nesouvisela s druhou světovou válkou, která se už blížila před brány Paříže, kde se svým manželem žila převážně v české umělecké kolonii. V roce 1940 se objevují první příznaky nemoci, na kterou 16. června umírá v jihofrancouzském Montpellier, kam byla s manželem evakuována. 

V pouhých 25 letech jí tak byla osudná pravděpodobně miliární tuberkulóza. Talentem obdařená Vítězslava Kaprálová tak na začátku již tak bohaté kariéry odešla a už nic víc ze svého umu nezanechala. I tak byla její krátká životní epizoda velmi produktivní. 

Napsala kolem 40 významných skladeb, které si získaly respekt, uznání i finančně ohodnocené ceny za jejího života. Její hudba se dodnes hraje v rozhlasech a rádiích doma i v zahraničí. Jen těžko si lze představit, jakých úspěchů by mohla dosáhnout, nebýt brzké životní tragédie. 

KAM DÁL: Nejlepší české filmy pro každého. Ruský sirotek s Oscarem, lidový Hrabal a podceňované Pelíšky

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru