Volby do EP: Demokratické strany braly většinu, je to světlo na konci tunelu?

Jak číst výsledky včerejších voleb? Jsou ta čísla dobrá nebo špatná zpráva? Osobně jsem spíš optimista, demokratické strany získaly většinu. Na druhou stranu opět vyhrál Andrej Babiš, resp. jeho hnutí ANO a do Evropského parlamentu se dostali Okamurovci a komunisté. 

27.05.2019 - 13:43  
Ve štábu hnutí ANO plály emoce, takto výsledky voleb sledovala Dita Charanzová
Zobrazit fotogalerii (4)

/KOMENTÁŘ/ Nejvíce mandátů získalo ANO. Dokonce oproti volbám 2014 získalo více poslanců. To může vypadat hrozivě. Na výsledky Babišova hnutí je však třeba podívat se i z druhé strany, která je neméně důležitá. ANO nebralo tolik mandátů, kolik očekávalo a co ukazovaly předvolební průzkumy. I posílení oproti předchozím volbám je třeba vnímat relativně.

Tehdy se Babiš s Pavlem Teličkou (dnes nové hnutí HLAS, které získalo 2,38 % hlasů) teprve snažili ANO etablovat jako standardní stranu, která má v evropské politice své místo. Pro letošní volby už měl premiér k dispozici celý marketingový aparát i miliardy ze státního rozpočtu pro nákup přízně voličů. Čehož také hojně využíval. Stačí se podívat na kampaň jen pár dní před volbami, která na sociálních sítích cílila na seniory a slibovala jim hory i s horákama. Bude zajímavé sledovat, jak dopadne třeba slib miliard na dávky pro rodiče, který dal Babiš minulý týden.

Další prohrou je pro Babiše oslabení jeho spojenců. ČSSD propadla úplně a komunisté mají třetinu toho, co před volbami. SPD sice získala přes devět procent, ale odstředivé tendence ve straně vyvolávají otázky o její stabilitě. Lídr kandidátky SPD Ivan David už během kampaně často koukal s otevřenou pusou, co je v Okamurově hnutí možné. Je jen otázkou času, kdy tento bývalý člen ČSSD hnutí opustí.

ODS druhá

Občanští demokraté potvrdili pozici druhé nejsilnější strany. Získali čtyři mandáty, čímž zdvojnásobili počet svých europoslanců oproti minulým evropským volbám. Nepotvrdil se tedy propad po vyloučení Václava Klause mladšího. Občanské demokraty teď čeká hodně práce, aby se připravili na krajské volby příští rok i parlamentní nejdéle za dva roky. Bez pořádné personální přípravy bude těžké Andreje Babiše porazit.

Pro Středočechy je možná zajímavý postřeh, že po zvolení poslankyně Veroniky Vrecionové do europarlamentu nastoupí na její místo v Poslanecké sněmovně Petr Bendl. Ten je prvním náhradníkem, kam ho posunulo přepočítávání hlasů těsně po volbách v roce 2017.

Propadák ČSSD

Těžkou noc asi prožili v Hybernské ulici v sídle ČSSD. Necelá čtyři procenta znamenají nula poslaneckých mandátů a propad pod pomyslnou psychologickou hranici pěti procent. Jejich osud budiž varováním pro kohokoliv, kdo jde do koalice s Andrejem Babišem. Náměstí jsou plná protestujících proti současnému premiérovi a je logické, že strana s ním vládnoucí příliš šancí nemá. Protože logicky sympatizující hlasy „sežere“ ANO, sociální demokraté jen paběrkují.

Předseda Hamáček na prohru reagoval slovy, že vedení ČSSD bylo zvoleno před pár měsíci a jeho práce se teprve projeví. To ovšem nemění nic na faktu, že on sám už je předsedou více jak rok a nese velký podíl na tom, jak servilně se ČSSD chová ve vládě.

Nedomnívám se však, že propad v eurovolbách je koncem sociální demokracie. Pro stranu bude důležité, jak se připraví na krajské volby příští rok. Musí však vystoupit ze stínu ANO a zaujmout silnější pozici i vůči KSČM, která má na vládní politiku často větší vliv.

Blýskání na lepší časy?

Demokratické strany ve volbách do Evropského parlamentu v součtu vyhrály. Mají dvanáct poslanců z jednadvaceti. V přepočtu na mandáty v Poslanecké sněmovně by mohly sestavit vládu bez účasti ANO, SPD i KSČM. A to je dobrá zpráva.

Pravdou ovšem je, že do Poslanecké sněmovny volí více lidí, což by nahrálo nejvíce ANO. Jeho marketéři nezvládli mobilizovat voliče, byť do podlézání zejména důchodcům investoval Babiš nemalé peníze. A tak ANO přišlo méně voličů, kteří by jej ve volbách do sněmovny zřejmě volili.

Demokratické strany proto musí potvrdit trend růstu. Nebude to lehké, protože mezi nimi bují latentní nenávist. Pnutí bylo patrné nejen ve vztazích uvnitř spojení TOP 09 a STANu, ale také třeba v odštěpení části sil kolem bývalého europoslance Štětiny.

Pokud však demokratické strany pochopí, že jejich hlavním nepřítelem jsou populisté a extrémisté a přestanou si okopávat kotníky navzájem, nebude to Andrej Babiš, kdo bude sestavovat příští vládu.