Co by se stalo, kdyby zemřel prezident. Česká ústava smrt ve funkci vůbec nezná

V historii České republiky tento případ nenastal. Aniž bychom kohokoli jmenovali, stát se to může prakticky kdykoli dnes i v budoucnu. Zní to možná drsně, ale stačí opravdu velmi málo, aby člověk odešel na věčnost. Co by se v takovém případě dělo, kdo usedne na Hradě?

23.10.2019 - 08:30  
Premiér by získal nové pravomoci, avšak stejně by nebyl plnohodnotným prezidentem
Zobrazit fotogalerii (3)

Základním problémem bohužel je, že česká ústava, na rozdíl třeba od komunistických zákonů, nezná případ smrti prezidenta ve funkci. Stejně tak jako v České republice neexistuje úřad viceprezidenta, a ani se o zřízení této funkce neuvažuje.

Viceprezident není, co pravomoce?

I přesto, že v ústavě nenajdeme přímou zmínku o smrti prezidenta v úřadu, najdeme v ní alespoň zmínku o předčasném ukončení funkce. Přesněji toto popisuje článek 66, který říká: "Uvolní-li se úřad prezidenta a nový ještě není zvolen či nesložil slib, či nemůže-li prezident ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí (...) předsedovi vlády."

Premiér tedy získá nové pravomoci, avšak stejně nebude plnohodnotným prezidentem. Přísluší mu podepisovat pouze listiny, které vyžadují podpis ministra nebo premiéra. Druhá část moci, tedy popisy listin, které nevyžadují podpis ministra nebo premiéra, a vyhlašování voleb do Senátu, připadne předsedovi Poslanecké sněmovny. Volby do sněmovny by pak mohl vyhlásit předseda Senátu. Tito tři činitelé se však nestávají ničím novým, a už vůbec ne hlavou státu.

Jednou ze zemí, kde úřad viceprezidenta existuje, je samozřejmě USA. Výhodou je hlavně to, že v případě smrti prezidenta viceprezident okamžitě přebírá jeho veškeré povinnosti i pravomoci.

A co bude dál?

Následně je samozřejmě nutné vyhlásit nové prezidentské volby. Tuto pravomoc má podle Zákona o přímé volbě prezidenta předseda Senátu. V situaci, kdy se funkce prezidenta uvolnila dříve než skončením funkčního období, musí být volby vyhlášeny nejpozději do 10 dnů.

Pohled do historie

Na smrt ale nebylo zapomínáno vždy. V ústavě z roku 1948, neboli Ústavě 9. května, v paragrafu 72, stojí: "Zemře-li president nebo vzdá-li se své funkce ve volebním období anebo ztratí-li svůj úřad podle § 78, vykoná se volba nového presidenta na celé volební období. Národní shromáždění budiž k tomu cíli svoláno do 14 dnů."

Tato ústava jako by tušila, co se za její platnosti stane, a proto zmiňovala smrt přímo. V roce 1953 se toto určení „hodilo“ poprvé, když zemřel ve funkci dělnický prezident Klement Gottwald, a o čtyři roky se situace opakovala, když zesnul Antonín Zápotocký.

Ve Spojených státech jsou připraveni

Jak je již zmíněno výše, v USA je zřízen úřad viceprezidenta, který by případně po smrti prezidenta okamžitě převzal jeho úřad. Viceprezident je volen zároveň s volbou prezidenta. V USA mají ostatně zkušenosti se smrtí hlavy státu daleko větší než my v České republice. Příkladem může být třeba Franklin D. Roosevelt nebo třeba John F. Kennedy.

Na závěr tohoto teoretického článku, jehož cílem byla pouze informovanost veřejnosti o eventuálních možnostech při jisté nenadálé situaci, nám dovolte popřát našemu dosavadnímu prezidentovi Miloši Zemanovi hodně zdraví a sil nejen ve vykonávání zbytku prezidentského mandátu.