/E-NESCHOPENKA/ Praktičtí lékaři proto vybízejí ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou k rychlému jednání. Do spuštění e-neschopenek totiž zbývají pouhé dva měsíce. „Současné e-neschopenky jsou dalším typickým příkladem elektronizace na český způsob a rozhodně nejsou plně elektronické. Nadále budeme muset část neschopenky tisknout, a dokonce vypisovat ručně. Tento nedotažený projekt navíc dva měsíce před svým spuštěním vykazuje značné nedostatky a vyvolává řadu otázek, na které jsme nedostali jednoznačné odpovědi. Žádáme proto ministerstvo o rychlé jednání,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka.
Ministerstvo práce a sociálních věcí přiznává, že do svého startu se podoba e-neschopenek již nezmění. Do 1. 1. 2020 se podoba eNeschopenek měnit nebude, ale v návaznosti na zkušenosti z praktického používání nového systému počítáme, jako ve všech podobných případech, s jeho další optimalizací,“ tvrdí mluvčí MPSV Barbara Hanousek Eckhardová.
Jak to má fungovat?
Asi je namístě si říci, jak vlastně kritizovaný systém funguje: lékař vyplní elektronickou neschopenku tak, že se přihlásí do aplikace ČSSZ s pomocí elektronického certifikátu. Po vyplnění informací o stavu pacienta odešle neschopenku na „sociálku“.
Tím ale administrativa nekončí. Lékař musí vytisknout poslední stranu neschopenky a ručně do ní bude vypisovat údaje například o příští kontrole či změně vycházek, stejné údaje ale musí odesílat také elektronicky. Neschopenku lékař vyplní jak elektronicky, tak ručně. Po skončení neschopenky má tiskopis zůstat založený v kartě pacienta. „V době, kdy řada lékařů vede plně elektronickou dokumentaci, je to úsměvné,“ kroutí hlavou MUDr. Šonka.
Hlavní výhodou e-neschopenky by mělo být zjednodušení v předávání informací mezi lékařem, zaměstnavatelem a ČSSZ. Zaměstnavatel se pouze přihlásí do ePortalu ČSSZ, kde se bude moci kouknout na informace o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Dále bude mít i přehled o tom, kolik zaměstnanců je na DPN.
Lékaři nešetří kritikou. Ale právem?
Kritikou nešetří ani doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP smysl. Podle něj jde o polotovar. „Zásadním kritériem smysluplnosti jakékoli elektronizace je snížení administrativní zátěže, což stávající e-neschopenka rozhodně nesplňuje. Je polovičatým řešením a dalším typickým příkladem toho, jak elektronizace nesmí vypadat.“
Podle praktiků by se měla e-neschopenka stát co nejdříve plně elektronickou. Pacient by dostal kód, s pomocí kterého by se přihlásil do aplikace a měl svou neschopenku vždy k dispozici. Lékaři také upozorňují, že projekt e-neschopenek není dostatečně vyzkoušený.
„Od 1. 1. 2020 bude rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti plně elektronické. Pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce bude v tištěné podobě, a to z důvodu, aby nemocný měl kdykoli k dispozici všechny údaje o své pracovní neschopnosti, především kdy se má dostavit na další kontrolu. Tiskopis bude jediným tiskovým výstupem pro pacienta při jeho odchodu z ordinace (podobně jako např. propouštěcí zpráva) a součástí řešení eNeschopenky byl tento tiskový výstup od počátku, vyžaduje ho i legislativní úprava. Naprostá většina údajů na průkazu o pojištěnci může být lékařským softwarem vyplněna automaticky. Jediný údaj, který lékař do průkazu pojištěnce zapíše „ručně“, je datum příští kontroly, resp. potvrzení o trvání pracovní neschopnosti k danému datu,“ vyvětluje pohled MPSV Barbara Hanousek Eckhardová.
Problémy prý nadále zůstánou
Problém, který denně řeší, je například stornování neschopenek. S tím ale ČSSZ v elektronické verzi nepočítá. „Je běžné, že pacientovi vystavíme pracovní neschopnost, ale ve firmě namísto ní nabídnou například náhradní volno. Pacient pak po nás chce ještě ten samý den neschopenku stornovat. Papírovou verzi jsme mohli jednoduše roztrhnout a na ČSSZ vůbec neposlat. S její elektronickou obdobou, která se odesílá on-line, to ale nejde. Nikdo nám doposud neřekl, jak máme postupovat. Na nedomyšlenost projektu proto zřejmě doplatí i pacienti,“ upozorňuje MUDr. Petr Šonka.
Tady je ale háček v tom, že roztrhání neschopenky je nezákonné, což potvrzuje i MPSV. „Stávající praxe lékařů, kdy dochází k „trhání“ papírových neschopenek, je v rozporu se zákonem a v situaci, kdy bude při vystavení eNeschopenky on-line informována ČSSZ a zaměstnavatel, je nadále neudržitelná. Jedná se o analogickou situaci k odeslání a následnému přečtení e-mailu, ten rovněž nelze jednoduchým způsobem „stornovat“. Pokud lékař neschopenku pojištěnci vystaví, tzn. odešle informaci na ČSSZ a zaměstnavateli, a pak se následně pojištěnec dostaví, s tím že neschopenku z nějakého důvodu nepotřebuje, tak lékař neschopenku jednoduše elektronicky ukončí. Je to snadné a trvá to pár vteřin, rychlý a korektní postup,“ dodává Barbara Hanousek Eckhardová.
Kdo to bude hradit?
Lékařům také vadí to, že dva měsíce před spuštěním e-neschopenek není jasné, kdo bude vedení pracovní neschopnosti hradit. Požadují, aby jim práci proplácelo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), stejně jako je tomu u ostatních administrativních činností, které stát lékařům ukládá.
„Nedostatečná komunikace ze strany MPSV a ČSSZ způsobí to, že e-neschopenku lékaři kvůli nejasnostem špatně přijmou. Poškodí to celou myšlenku elektronizace zdravotnictví, kterou my plně podporujeme,“ uzavírá doc. Býma.
