Nemoc prezidenta Zemana mění politicky byznysovou mapu Česka. Poražený může skončit v sítích justice, říká politolog Charvát

Moc udělil prezident Miloš Zeman lidem, které k němu dovedl jeho dávný spolupracovník Miroslav Šlouf. Těm se nyní nechce o své pozice přijít
 

Mocenské hry nejsilnějších byznysových skupin se po hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana rozjely naplno. Kdo má šanci udržet si výhodné pozice a komu nezbyde, než vyklidit lukrativní místa? A komu hrozí, že nakonec skončí v sítích českého justičního systému? Politolog Jan Charvát vysvětluje, nakolik je nemoc prezidenta fatálním problémem pro některé účastníky hry. 

Není tajemstvím, že si Češi na pozici prezidenta volí silné osobnosti, které mají potřebu výrazně zasahovat do politiky. A to i přesto, že neustále tvrdíme, jak by měla být hlava státu apolitická. „Máme sice jasnou představu, že by měl být prezident pouze figurkou, co bude klást věnce. Ale tak tomu u nás rozhodně není. Český prezident má řadu nekontrasignačních pravomocí, týkajících se Ústavního soudu, ČNB, a může jimi velmi silně zasahovat do společnosti. Toto si lidé ne vždy uvědomují, neboť to bývají kroky, které nejsou na první pohled jasně viditelné. Pozice prezidenta ČR sice není tak silná jako v USA nebo ve Francii, ale určitě není tak slabá, jak si lid myslí,“ říká pro čtidoma.cz k institutu hlavy státu politolog Jan Charvát a dodává: „Prezident má prostor zasahovat do politiky i tam, kde se to za normálních okolností vůbec nepředpokládá. Tedy tam, kde ústava přesně nestanovuje, jak a co má konat - a využíval to Havel, dělal to Klaus a pokračuje v tom i Zeman.“

Prezidentovy osobní zájmy

Jak může pružnost našich zákonů s ohledem na nejasně vytyčené mantinely funkce prezidenta ovlivňovat politiku Česka? A jaký má vliv na jeho byznysové směřování v případě současné hlavy státu Miloše Zemana? „Tento prezident se vždy snažil do politiky co nejvíce zasahovat, a to ve směru, který jemu osobně vyhovuje a je mu příjemný. Tím příjemným myslím spojení s politickými, ale třeba i geopolitickými tématy, jež jasně směřují spíše na "východ". Dlouhodobě se mluvilo o jeho podpoře ze strany PPF, neboť ta má zájmy spíše právě tam. A historicky tomu odpovídá i směr, kterým se orientoval Miroslav Šlouf, dlouholetý Zemanův poradce. Jeho zájmy a byznysy směřovaly do Ruska a nyní se jejich vzdálenost protáhla až do Číny.“ O tom svědčí v minulosti Zemanovy četné návštěvy právě v nejlidnatější zemi světa, nebo jeho veselé chvilky s prezidentem Putinem, kdy se nezdráhal mluvit o střílení novinářů. Jeho oblíbenou destinací v dobách, kdy ještě nezastával funkci prezidenta, býval Český dům v Moskvě, kde probíhaly opravdu bujaré večírky.

A toto "východní" nasměrování potvrzují i nejbližší lidé z okolí prezidenta, kterými se také právě díky poradci Šloufovi kdysi obklopil. Připomeňme například Martina Nejedlého, Zemanova neplaceného poradce, jehož hvězda získala na lesku právě mnoha lety života v Rusku. Tam si vytvořil potřebné kontakty, napojil se na Lukoil a jak uvedl server Novinky.cz, měl dokonce ruskou manželku. Tento člověk dokonce vlastní díky rozhodnutí prezidenta ČR diplomatický pas a jen kvůli zásahu Andreje Babiše jej musel v minulém týdnu odevzdat do zástavy ministru zahraničí Kulhánkovi. „Zde se dostáváme k lidem, kterým jsou ideologie nebo politické postupy úplně jedno, budou prosazovat ruské firmy a orientaci na východ, protože je to zajímá z pohledu byznysu. Tento proruský vliv na Česko umíme částečně popsat, ale víme o něm fakticky jen velmi málo,“ uvádí k vlivným lidem kolem prezidenta politolog Charvát. A připomíná, že právě tyto osoby a Andrej Babiš se shodnou v jednom zásadním bodě - tedy byznysové linii, neboť jejich zájem se orientuje stejným směrem. A proto jsou již osm let schopni tak dobře spolupracovat a  vzájemně koordinovat synchronicitu obou úřadů.

„Nikoho z nich nezajímá ideologie, ale jsou schopni se dobře domluvit na technických záležitostech, na tom, jak budou věci fungovat; výsledkem je silně specifická spolupráce této dvojice. Prezident se vždy snažil vycházet Babišovi jasně vstříc. Budiž ukázkou, že mu ještě před volbami slíbil, že ho nechá skládat vládu. V Česku díky usazení Zemana na Pražský hrad a Babiše do Strakovy akademie vzniklo rázem specifické prostředí, v němž se mohou všichni jmenovaní věnovat nerušeně svému byznysu, protože tu najednou nebyl nikdo, kdo by do něj výrazněji zasahoval nebo jej mohl ohrožovat.“

Jan Charvát, politolog
- je odborným asistentem na Katedře politologie IPS Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a současně působí i na katedře Politologie a filozofie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- vystudoval politologii na FSV UK v Praze a politickou sociologii na Högskolan Dalarna ve Švédsku
- mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patří politický extremismus, sociální patologie a politické subkultury a český politický systém

Izolace Zemana jako cesta k úspěchu

Tuto poklidnou spolupráci narušila až nemoc Miloše Zemana, a následné volby, po kterých ANO nebude schopno složit vládu. Jeho nejbližšímu okolí se dařilo dlouhé měsíce situaci zvládat, mlžit a vždy nějak zařídit, aby nedošlo na nějaké významné pochybnosti. Pozice prezidenta z něj dělá solitéra - není provázaný s politickým systémem tak, jako premiér - nic nemusí dělat, stojí mimo, a přesto má možnosti dělat mnoho. Jenomže právě jeho záliba v nestandardním fungování v řešení svých úkonů jej uvedla do izolace. Obklopil se lidmi, kterým jeho izolace vyhovuje - pro jejich byznys je to to nejlepší a nejvýhodnější. Prezident Zeman je již starý a nyní i evidentně nemocný a už nemá sílu ani nadhled, aby s tím něco udělal. Výsledkem je jeho současné extrémní odříznutí, které s sebou nese velká rizika pro všechny,“ vidí situaci politolog Jan Charvát a zároveň připouští, že situace už se stává pro "hradní partu" celkem nepříznivou. „Nyní už je reálně možné se dotazovat, zda je prezident schopen svůj úřad fyzicky zastávat, a existuje i reálná možnost, že by jej mohl opustit. Situace pro pana Mynáře a jeho lidi začíná být velmi problematická. A klidně může skončit tak, že za půl roku bude část z nich lapena do sítí české justice. Ostatně mnozí z nich mají za sebou již celou řadu kauz, a tak se to může snadno stát.“ 

Napovídá tomu i postoj dosluhujícího premiéra Andreje Babiše, který - ač celé roky viděl jistě mnohem dále než jen za vstupní bránu do Lánského zámečku nebo Pražského hradu - nikdy nešel nijak významně proti Miloši Zemanovi nebo jeho lidem. A nyní, jen co se začaly dít nedůstojné hry kolem neinformování o prezidentově zdraví, se nezdráhal vyzvat vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře k rezignaci. Politolog Charvát k tomu říká: „Dohody mezi Mynářem a Babišem určitě nějaké jsou, ale je otázkou, co si ti dva mohou ještě navzájem nabídnout. Jakmile to bude s panem Zemanem vypadat na aktivaci čl. 66, pozice lidí kolem prezidenta zásadně oslabí. Kingem na složky v ČR je Andrej Babiš, lidé od Zemana fungují spíše na osobních vazbách. V tomto střetu tedy bude ve výhodě spíše Babiš a ukázal to jasně už nyní. Situace kolem prezidenta totiž zřejmě není opravdu dobrá. Jinak by si totiž premiér nedovolil do takto otevřeného střetu vůbec jít.

Zakalit vodu a ukázat na lháře

Kancléř Vratislav Mynář se proto snaží zachraňovat vše, co se v dané situaci ještě dá. „Profil pana Mynáře s sebou nese celou řadu pochybení právního charakteru a přežíval v pozici jen díky Zemanovi. Ve chvíli, kdy zmizí jeho politický tandem - tedy premiér Babiš skončí ve své funkci, stane se z něj nechráněná osoba. I proto došlo třeba na zveřejnění toho videozáznamu s prezidentem z nemocnice,“ domnívá se Jan Charvát. Podle něj právě toto video jasně naznačuje způsob, jakým lidé typu Mynář postupují. „Po celou dobu jde o vytváření situace, kdy tak zvaně kalíte vodu. Nepodáváte informace, které máte, necháte vše napůl nezodpovězené, necháte lidi vytvořit si vlastní představu. Ale jakmile se vám to hodí, vytáhnete svůj trumf - v tomto případě video. A můžete směrem ke svým oponentům říct: "Celou dobu jste lhali!" Jednoduše znemožníte protistranu a jediným vaším cílem je prokázat, že jsou to lháři… Nechcete prokázat, že je prezident zdravý, ani to, že jste tam byl nebo že se schůzka stala - jde vám jen o to, abyste ochránili sebe.“

Kam až tato podivná mocenská hra zajde, nám zřejmě ukáží nejbližší týdny. Zda někdo ponese za tuto situaci odpovědnost a bude mu prokázána vina, bude trvat asi mnohem déle. Jak to vidí politolog Jan Charvát? „Možná celý tento nedůstojný cirkus dojde až do bodu, kdy se najde politická shoda směrem ke zpřesnění zákonů. A budou v nich do budoucna uvedeny lhůty a meze prezidentských pravomocí. Neboť to, čeho se nyní účastníme, je kolotoč bizarností, který by rozhodně neměl být spojen s institucí prezidenta republiky a fungováním politiky jako takové. Je-li to navíc konec Zemanova mandátu, pak je to konec velmi smutný a nedůstojný.

KAM DÁL: Každá strana má složky na své politické soupeře. Proto teď všechny průšvihy ANO nikdo odkrývat nebude, je to byznys.