Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil. Zeman chtěl Válkovou, teď je rád, že nekandiduje

Válková byla členkou KSČ stejně jako Miloš Zeman
Zobrazit fotogalerii (3)
12.01.2020 - 17:58  

Také si v České republice připadáte jako v Kocourkově, nebo spíš v laciné tragikomedii? Ano, velmi smutný příběh. Prezident Miloš Zeman je rád, že se Helena Válková rozhodla nekandidovat na ombudsmanku poté, co praskla její spolupráce s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Přitom to byl právě Zeman, kdo ji do této funkce nominoval. A že si jeho z našich daní placený tým nebyl schopen zjistit informace, tomu se nechce věřit.

/KAUZA VÁLKOVÁ/ Člověk jenom žasne, jak jsou v této zemi politici schopni otáčet. Jako korouhvičky, kam vítr, tam otočka. Někoho chci, pak je najednou nepohodlný, tak všechno změním přesto, že zjistit si informace o svém kandidátovi by mělo být samozřejmě prioritou každého, nejen prezidenta.

O stažení kandidatury Válkové mluvil Zeman v pátek i s premiérem Andrejem Babišem, který pak v neděli v Partii na televizi Prima řekl, že by se Válková o post ucházet neměla. Poslankyně ve stejný den v České televizi řekla, že nominaci odmítne a že doufá, že ji Zeman nebude přemlouvat ke změně názoru.

Kat, který poslal na smrt i Horákovou

Válková byla v posledních dnech kritizována kvůli svému článku z konce 70. let, pod nímž je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Odmítnutí nominace ale Válková zdůvodnila jen svým někdejším členstvím v komunistické straně. V souvislosti s kritizovaným článkem s Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou, prohlásila, že za svými odbornými pracemi si dále stojí.

Zeman nepojede v dubnu do Číny na summit 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z důvodů jeho rozhodnutí jsou chybějící čínské investice v Česku. Požádá vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), aby ho v Číně zastoupil. Naopak potvrdil svou účast na oslavách konce druhé světové války v květnu v Moskvě.

Prezident nevidí problém v obsahu článků Válkové o ochranném dohledu, který komunistický režim zneužíval k šikaně disidentů. "Já dokážu pochopit článek o ochranném dohledu. Ano, byl zneužíván proti disidentům, ale stejně tak byla zneužívána i psychiatrická léčba," řekl. Zeman, který byl rovněž členem KSČ, také nepovažuje za problém členství Válkové v předrevoluční komunistické straně.

"Skutečným, pro mě významným důvodem, je to zlehčování role pana Urválka," vysvětlil Zeman. "Byl to nejodpornější zjev tehdejší československé justice, který poslal na smrt řadu lidí. Předpokládám, že přitom musel vědět, že tito lidé byli předtím mučeni. I kdyby paní profesorka Válková s Urválkem napsala článek o boji proti kůrovci, tak ten problém není v tom článku, ale v tom spoluautorovi."

Mohl by nominovat Valachovou

Zeman také zmínil, že by místo Válkové mohl nominovat na ombudsmanku Valachovou. "Má spoustu energie a vzhledem k jejímu mládí jí nikdo nemůže vyčítat nějakou minulost v době normalizace," uvažoval prezident. "Pro mě by byla přijatelná, ale někdo mi ji musí navrhnout." Příslušný návrh by očekával od předsedy ČSSD a vicepremiéra Jana Hamáčka.

Hamáček v Otázkách Václava Moravce v České televizi tvrdil, že je připraven Valachovou Zemanovi navrhnout. Podle něj by to byla vhodná kandidátka za ČSSD, kvalifikační i odborné předpoklady splňuje. Vicepremiér ale upozornil, že podle něj by se Valachová už nemohla zapojit do současné volby, pouze by se mohla stát kandidátkou pro případnou novou volbu, kdyby Sněmovna nového ombudsmana nyní nevybrala.

Asi by to přijala

Také Valachová na twitteru uvedla, že je nutné dokončit nynější volbu, než se bude jednat o případných nových nominacích. "V případě neúspěšné volby budu svou připadnou kandidaturu na ombudsmana konzultovat s panem prezidentem," uvedla. Připomněla také, že v minulosti pracovala v kanceláři ombudsmana a spolupracovala s prvním veřejným ochráncem práv Otakarem Motejlem.

Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Veřejného ochránce vybírá podle zákona Sněmovna z kandidátů, které navrhne prezident a Senát. Horní komora Parlamentu nominovala vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse.