Co udělaly strany špatně? Nejhůř si vedli Piráti, říká politolog Charvát. Výrazně chyboval i Jurečka

Nejtěžší pozici mají na české politické scéně Piráti - útočí na ně ANO, dezinfo scéna i někteří lidé kolem SPOLU
 

Chyby ve volebním roce udělaly všechny české politické strany, kandidující do Poslanecké sněmovny. Podle politologa Jana Charváta si tu nejvýraznější připisují na vrub Piráti a hned za nimi se drží se svým nešťastným prohlášením k tématu "Manželství pro všechny" šéf lidovců Marian Jurečka. Co se stranám nepovedlo a stálo je úbytek přízně voličů? 

Česko si volí nové obsazení Poslanecké sněmovny a Čtidoma.cz se podívalo očima politologa Jana Charváta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy na to, v čem udělaly nejvýraznější strany z palety domácí politické scény největší chyby

ANO 2011 

Hnutí ANO 2011 (volební číslo 20) vedené Andrejem Babišem se výrazně vyhranilo proti jedné opoziční straně. „Fixace na strategii postavit se za každou cenu proti Pirátům nebyl dobrý krok. Postavili na tom celou svou kampaň a následně se ukázalo, že Pirátům začaly klesat preference. V tu chvíli přestala být tato strategie významná. Mezitím stoupala koalice SPOLU, která se nakonec ukázala být pro ANO mnohem větším soupeřem. Proti té už ale nebyl Andrej Babiš schopen rychle mobilizovat. Přeskakování mezi tím, jestli nabídnou ruku ODS ke spolupráci po volbách, nebo jestli je ODS problém, protože se chce spojit s neomarxisty, nebylo šťastné.“

SPOLU

Kampaň koalice SPOLU (volební číslo 13) sice nebyla nijak výrazná, ale na voliče funguje. „Má velmi hezky udělaný design, barevnost i vizuál. Dělají ji strany, které jsou velmi zkušené v politice, a tím pádem u nich došlo k jasné domluvě, že se ke kontroverzním tématům, na nichž mezi stranami nevládne jasná shoda, bude mlčet. Chybami jsou ty případy, když to někdo nedodrží. Tedy například téma "Manželství pro všechny", kdy se důrazně vymezil pan Jurečka. A velmi podobně tomu bylo o týden dříve s knihou pana Fialy, v níž píše to samé. Tohle byla chyba úplně zbytečná, ale velmi výrazná.“ A ke koalici SPOLU - tedy spojení ODS, KDU-ČSL a TOP 09 - má Jan Charvát ještě důležitý dovětek: „Jedním z dalších limitů, který ODS potažmo koalice SPOLU mají, je pozice lídra. Petr Fiala je zkušený akademik, má za sebou v mnoha ohledech úspěšnou kariéru, ale nemá dar strhnout davy. Koalice ale pracuje s tím, co má - lídři obecně v naší zemi došli... A tak tlačí myšlenku, že ten jejich je klidný, není hysterický a agresivní. A to dělají dobře.“ 

Piráti a STAN

Piráti (volební číslo 17) udělali podle politologa Charváta řadu chyb, dokonce by se odvážil říct, že naprosto podcenili princip toho, jak funguje předvolební kampaň. „Mysleli si, že jim zafunguje důraz na program a na práci ve sněmovně. Program mají opravdu dobrý, na tom se shoduje většina odborníků, ale je nesmysl si myslet, že se na jeho základě strhne masa lidí, která půjde volit Piráty. Lidé nevolí podle programu, ale podle emocí. A ani neocení, jak pracují ve sněmovně. Většině voličů je to jedno, část nemá čas práci "své" strany ve sněmovně sledovat.“

Jan Charvát, politolog
- je odborným asistentem na Katedře politologie IPS Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a současně působí i na Katedře politologie a filozofie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
- vystudoval politologii na FSV UK v Praze a politickou sociologii na Högskolan Dalarna ve Švédsku
- mezi hlavní oblasti jeho odborného zájmu patří politický extremismus, sociální patologie a politické subkultury a český politický systém

Koalice se STANem byla zpočátku logická a smysluplná, ale časem narazila na několik problémů. „STAN nemá jasné ideologické zaměření a jeho součástí je velké množství lidí, kteří ideologicky směřují jinam než Piráti. Zde očividně nedošlo k dohodě, že budou o kontroverzních tématech mlčet, a tak se objevovaly výroky, které šly úplně mimo hlavní rámec.“ A kromě rozdílých názorů ve dvojbloku vyzdvihuje Jan Charvát ještě dvě témata: Nepovedl se vizuál, byl nevýrazný a nepřitažlivý. Předvolební kampaň neudělali profesionálně. Bartoš je do jisté míry tím výrazným lídrem, kterých je v české politické scéně poměrně málo. Jenomže stát proti někomu, jako je Andrej Babiš, je těžké. Dobrý lídr by to měl zvládnout, ale Bartoš ne vždy našel způsob, jak Babišovi čelit.Důležité je ale objektivně připomenout jeden aspekt, s nímž se dvojblok PirStan potýkal po celou dobu od svého vzniku: „Na začátku kampaně byli vidět jen Piráti. Ukázalo se, že to nefunguje, a tak přišel na scénu Rakušan. Ten je dnes poměrně oblíbený, asi by mohl být i aspirantem na premiéra. PirStan byl ale po celou dobu ve zcela jiné pozici než všechny ostatní strany. Byl proti ní namířený program ANO a také se proti nim postavila celá dezinfo scéna a v podstatně menší míře i někteří lidé kolem SPOLU. Podobnému tlaku žádná jiná strana vystavena nebyla. To jim situaci určitě nijak neulehčovalo.“

KSČM a SPD

Strana KSČM (volební číslo 18) byla po celý předvolební rok mdlá a nevýrazná a potvrdil to i jejich předseda Filip v televizních debatách. Kdyby tam nebyl, asi by si toho nikdo nevšimnul. Komunisté de facto žádnou kampaň nedělají a vycházejí ze své zkušenosti z posledních 30 let. Věří, že mají svou silnou voličskou základnu, což ale už od nástupu ANO není pravda a nejsou na to schopni reagovat. Ve vedení jsou starší politici a jstrana se primárně obrací na starší lidi. Nejsou schopni přitáhnout mladé a nové voliče. Mají blíže k SPD než k levici a voliči jim utíkají i tam.“

A právě SPD (volební číslo 4) je podle Jana Charváta jednou ze stran, která žádnou chybu neudělala. „Mají dobrou, přímou kampaň, která je jasně spojená s Okamurou. Má jen několik klíčových hesel, která stále dokola opakuje a straně to funguje - česká vlajka, Okamuru a NE Bruselu, na to její voliči slyší. Navíc lídr SPD necílí na 20 %, on chce svých 10 - 15 % a nehraje si na to, že je politikem pro všechny. Možná se ho dotkne, že se mu odštěpil pan Volný, který mu uloupne 1-2 %, a také mu část voličů uříznou Přísaha a Trikolóra. Ale dělá dobře, že na to nereaguje a drží se své linky.“

ČSSD

Skomírající ČSSD (volební číslo 5) zaříznul v Superdebatě ČT její předseda Jan Hamáček svým posledním třicetivteřinovým zvoláním k voličům, kdy zcela nevhodně zaútočil na KDU-ČSL přes jejího dávno zesnulého předsedu Josefa Luxe. Tím rozčílil velkou spoustu lidí a vysloužil si velké opovržení. Chybu ale udělala strana a její vedení už dávno předtím. „Udělali naprosto fatální chybu tím, že šli podruhé do koalice s ANO, i když viděli, že to poprvé byla katastrofa. Většina lidí už ČSSD zkrátka nic nevěří. Když přijde Hamáček a hraje si Jamese Bonda, tak se lidi zasmějou, ale nepřesvědčí je to. Tato strana je naprosto vyčerpaná a začala se vnitřně rozpadat. Skončila tam komunikace s členskou základnou, nedokázala vytěžit nic z toho, co prosadila. Všechno si přivlastnil Babiš, vysál jejich voliče a tím to skončilo.“

A v čem vidí politolog Jan Charvát zásadní moment, kdy se rozhodlo o tom, že hnutí ANO s Andrejem Babišem zůstane silným hráčem na politické scéně a bude zřejmě rozdávat karty i v povolebním mariáši? „Ani jedna z koalic nedokázala využít nezvládnutou situaci kolem covidu a ani jeden z vládních přešlapů nevyužily ve svůj prospěch. Podpora ANO měla být tehdy na nule, ale oni drželi stále svých 20 %. Když například aktivisté z Milionu chvilek začali malovat kříže, měli tuto aktivitu hlasitě podpořit. Strany promarnily své šance, kdy měly opravdu vyloženě možnosti, jak na Babiše zaútočit. Neudělaly to a doteď nejsou schopny najít klíč, jak na něj vyzrát. On na ně vyzrál již založením svého hnutí, které reagovalo na politickou praxi zejména ODS a ČSSD v minulosti a Pirátské otevřené fórum začalo volat po transparentnosti. Tyto strany vlastně dostaly Babiše k moci, vytvořily mu prostor a nedokáží mu sekundovat. A pokud snad Babiše zvládnou porazit, ale nedojde ke změně jejich původní politiky, přijde opět to samé - tedy nový Babiš.“

KAM DÁL: Marian Jurečka exkluzivně: Jaké Česko by chtěl po volbách? Proč zase Babiš a jaké to je vychovávat pět synů?