Jak funguje lékař v době pandemie: S manželkou jsme museli přijmout speciální opatření

Jak dát dohromady profesní a soukromý život, když skoro nic nefunguje?
Zobrazit fotogalerii (2)
 

Přes sto telefonátů od vyděšených pacientů denně. Tak začala pandemie koronaviru pro praktického lékaře Roberta Krále. Už rok má pracovní i osobní život obrácený naruby. Tím spíš, že lékařkou je i jeho manželka a mají dvě malé děti. Přesto svoji ordinaci nezavřel, i když často ordinoval doslova v polních podmínkách.

„Museli jsme přeorganizovat celé fungování ordinace. Kvůli nedostatku ochranných pomůcek jsme zpočátku ordinovali "za zavřenými dveřmi". Ale i naši pacienti se bojí chodit k lékaři, konzultace s nimi proto dělám pomocí telefonu, e-mailu nebo i videohovoru. Některé případy ale nemohu řešit jen online, ať už jde o neodkladná předoperační vyšetření, nebo akutní stavy. Jeden pacient, který přišel do ordinace, měl například hlubokou žilní trombózu,“ popisuje ordinování v době koronavirové krize MUDr. Král z Prahy. 

Zpočátku i bez zdravotní sestry

Pacienty s neodkladnými problémy si zve do ordinace na přesný čas a dbá na to, aby se v čekárně s nikým nepotkali. Místo běžných více než 30 pacientů jich tak osobně denně v ordinaci vyšetří přibližně osm, dalším desítkám radí po telefonu nebo skypu. Zpočátku dokonce musel ordinovat bez zdravotní sestry a jeden respirátor používal i tři dny – přitom podle doporučení je třeba jej měnit po čtyřech hodinách.

V těžkých chvílích mu ale pomohli právě pacienti. „Darovali nám roušky, respirátory, dezinfekci, a dokonce i ochranné štíty. Jsem jim za to opravdu vděčný, bez jejich podpory bych nemohl léčit bez rizika nakažení. Postupně se situace zlepšovala, část pomůcek jsme dostali od pražského magistrátu, další od Sdružení praktických lékařů,“ říká MUDr. Král.

Ordinaci se snaží za každou cenu udržet maximálně bezpečnou. „Dezinfikujeme vše, kam si pacient sedl nebo čeho se dotknul. Jsem rád, když po všech bezpečnostních opatřeních mohu nemocného začít konečně vyšetřovat a dělat svou práci,“ vysvětluje MUDr. Král, který je zároveň odborným asistentem Ústavu všeobecného lékařství na 1. lékařské fakultě.

Kolegové z intenzivních oddělení mají můj obdiv

Péče o pacienty s respirátorem, pokrývkou hlavy, rukavicemi a další ochranou není vůbec snadná. „Samozřejmě je to nepříjemné. Špatně se vám dýchá, potíte se a při vyšetřování hůře slyšíte i tlukot srdce nebo dech pacienta. Vždy si ale vzpomenu na kolegy a zdravotní sestry z intenzivních oddělení, kteří v ochranných pomůckách tráví celé dny. Mají můj obdiv. Já jsem rád, že si je mohu po vyšetření pacienta vysvléct,“ říká MUDr. Král.

O uzavření ordinace ani na vteřinu neuvažoval. „Když jsem slyšel hlasy vyděšených pacientů, kteří mi do ordinace volali, věděl jsem, že je v tom nenechám. Kdo jiný by jim pomohl? Samozřejmě si uvědomuji, že se mohu nakazit. O sebe se nebojím. Nepatřím mezi rizikové pacienty a jsem mladý. Mám ale strach, že infekci přenesu na pacienta nebo rodinu - mám dvě malé děti. S manželkou, která je také praktickou lékařkou, jsme proto museli přijmout speciální opatření.“

Ochranné pomůcky už i doma

Soukromý život logicky dostává na frak, ani hlídání dětí od babiček samozřejmě nefunguje. „Doma se střídáme a pomáhá nám paní na hlídání, neboť školky byly dlouho zavřené. Tato paní je vlastně jediný člověk, s kterým jsme byli v kontaktu. Dodržujeme striktní bezpečnostní opatření, abychom nikoho neohrozili. Pracovat a starat se přitom o děti je asi největší výzva,“ popisuje MUDr. Král.

S manželkou se snažili připravit na všechny situace, zařídili si proto i vzdálený přístup do ordinace, aby mohli ordinovat a předepisovat léky z domova. „Pár dní po vyhlášení nouzového stavu k nám přiběhla sousedka s tím, že je jejímu muži špatně a je dušný. Vyběhli jsme s manželkou oba pomoci, ale neměli jsme žádné ochranné pomůcky. Ty jsme měli pouze v ordinaci. Pacient naštěstí infekční nebyl, uvědomili jsme si ale, že se musíme propříště lépe připravit. Už tedy máme ochranné pomůcky raději i doma,“ uzavírá MUDr. Král.

KAM DÁL: Když se močení stává hrozným zážitkem: Analgetika jsou při pálení až poslední možnost, pomůže příroda.