Přistihla jsem manžela s milenkou. Jejich reakce mě ale naprosto uzemnila, říká Denisa (46)

Přiznat si pravdu je někdy pořádně složité
  |   povídka

Nikdy nebyli vzorem dokonalého manželství. Když se brali, tak vlastně ani nevěděli, proč to dělají. O to méně to chápalo jejich okolí. Na druhou stranu se Klára s Petrem vždycky respektovali přesto, že ona byla mladičká nevěsta a on zralý muž.

Petr byl vždycky na mladší partnerky. Když si Denisu bral, bylo mu třiatřicet. Ona v něm viděla zkušeného, vyzrálého muže, on v ní divokou kočku, se kterou se nikdy nebude nudit. Faktem je, že chvíli to opravdu fungovalo. „Pak jsme ale zjistili, že to, co jsme chtěli na začátku, ten druhý nesplňuje. Mě divokost přešla a Petr měl do vyzrálého chlapíka dost daleko,“ uvažuje sympatická brunetka.

Byla to děsivá představa

Někdy po čtyřech, pěti letech manželství už ji nezajímalo, kde je její manžel, s kým a co tam dělá. „Nechtěla jsem se pořád hádat, tak jsem to neřešila. Měli jsme dvě krásné dcery, soustředila jsem se na ně. Staly se mojí náplní života.“ Jenže jak rostly, už to nebyly jen vyjukané dívenky závislé na mamince.

Pro Denisu bylo na jednu stranu krásné sledovat, jak její dcery rostou do krásy. Na stranu druhou si ale naplno uvědomovala, že jednou odejdou z domu. A co bude pak dělat? „Bylo to pro mě nepředstavitelné, děsivé,“ přiznává.

Jen o pár let starší než dcery

S manželem měli nepsanou dohodu. „Mohli jsme si každý dělat, co jsme uznali za vhodné. S kýmkoli. Jen ne u nás doma, to bylo tabu. Nikdy bych nečekala, že ho Petr poruší. Protože pokud mělo něco zůstat nedotknuté, tak náš domov. Jenže jednou se stalo, že jsem přišla z práce o pár hodin dřív...“

Svého partnera našla v jejich manželské posteli s na první pohled o dost mladší ženou„Později jsem zjistila, že jí bylo devatenáct. Chápu, že v tomhle věku už holky vypadají báječně, ale vždyť byla jen o pár let starší než naše dcery.“

Nejlepší obrana je útok

Denisa nebyla v šoku, nedělala scény. „Přesto jsem tak nějak věřila, že alespoň budou mlčet a nenápadně se vytratí. Ale Petr na mě začal řvát, abych laskavě příště napsala, když jedu domů, a co si to vůbec dovoluji chodit takto brzy. Chyběla mu jakákoli sebereflexe. Ale co už, takové slovo asi ani nezná.“

Žena zůstala stát s otevřenou pusou a nevěřila tomu, co se na ni hrne. „Fakt mě dostal, tohle bych nečekala. Ale asi mně to konečně pořádně otevřelo oči. Řekla jsem si, že vše má své hranice a tahat milenku domů je jejich překročení. Požádala jsem o rozvod a začala žít znovu. Bylo to to nejlepší, co jsem kdy udělala.“

(v příběhu je na žádost čtenářky změněno jméno, fotka u článku je pouze ilustrační)

KAM DÁL: Chtěla jsem se zase cítit mladá, možná naposledy, říká Pavla (65). S mladíky se to ale zvrtlo.