Více než 48 % dotazovaných praktických lékařek zažilo při studiu diskriminaci kvůli svému pohlaví. Vyplývá to z dotazníku, který mezi svými členkami udělala Společnost všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. „Překvapilo mě, kolik lékařek se setkalo s diskriminací kvůli svému pohlaví. Vyučující je už při studiích odrazují od určitých oborů, protože prý pro ženy nejsou vhodné. Typicky sem patří například chirurgie,“ vysvětluje členka SVL MUDr. Kateřina Javorská.
Jak se diskriminace žen v medicíně projevuje?
Ženy jsou často odrazovány od některých oborů a jsou motivovány k tomu, aby se rozhodly pro kariéru v tzv. nenáročných oborech, které nesouvisejí s náročnou fyzickou aktivitou, jako je tomu u chirurgických oborů nebo v ortopedii. Ta je dlouhodobě považována za obor, který není úplně vhodný pro ženy. Ženy přitom například v chirurgii mohou využívat různé robotické pomůcky, které dokážou fyzickou sílu nahradit.
V čem to mají ženy lékařky složitější než muži?
V době, kdy absolvují studium medicíny, jsou ve věku, kdy zakládají rodiny a odcházejí na mateřskou dovolenou. Spousta žen by ráda pracovala, ale naše společnost není moc nakloněná tomu, aby se jim vytvořily takové podmínky, které by pro ně byly vhodné. Nezřídka se tak stane, že žena odejde na 3–6 let na mateřskou a rodičovskou dovolenou, a společnost tím přijde o vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Neprospívá to ani ženám, ani systému.
Dobře, ale žena na mateřské přeci z tempa „vypadne“...
Pokud je žena zvyklá pracovat, je pečlivá a zajímá se o svůj obor, což v případě lékařek určitě platí, pomohlo by, kdyby si udržovala kontakt se svým povoláním. Ideální je například vědecká aktivita, která ženám umožňuje věnovat se jejich oboru i během mateřské dovolené. Na druhou stranu – často se setkáváme i s názory, že ženy by měly být na úrovni mužů bez ohledu na vzdělání a schopnosti.
Vyrovnají se tedy ženy mužům?
Ženy se od mužů liší. Nikdy se svým partnerům po „mužské“ stránce nevyrovnají. Hlavním úkolem je proto najít správnou cestu, jak navzájem dobře komunikovat, fungovat a spolupracovat. K tomu ale ženy potřebují i dostatečnou podporu.
Musí se i dnes ženy lékařky setkávat se stereotypy typu „patříš k plotně“, „starej se o rodinu“ apod.?
Stále existují narativy, podle nichž žena, která porodí dítě, s ním automaticky zůstává doma a pečuje o domácnost. Nacházíme se ale v 21. století, a tak by společnost měla dospět k tomu, že by péče o děti i domácnost měla být rovnoměrně rozložená mezi oba partnery. Žena by měla mít podmínky, které jí umožní realizovat se i po pracovní stránce. Jen tak dokáže udržovat rovnováhu mezi osobním a pracovním životem.
Když se podívám na studium medicíny, v dnešní době je dokončí bezmála sedmdesát procent žen a tento podíl se stále zvyšuje...
Ano, tato data jsou správná. Studium medicíny v dnešní době opravdu absolvuje téměř 70 % žen a zvyšuje se podíl žen, které vstupují do oboru. Otázkou je, proč to tak je, jestli náhodou nejsou vstupní kritéria (přijímací zkoušky) nastavena tak, aby jimi lépe prošly ženy. Tady je na místě se ptát, zda nejsou diskriminováni muži. Nicméně existují signály, že během studia medicíny ženy čelí genderovým předsudkům ze strany svých učitelů, případně lékařů působících ve výuce v nemocnici.
Pokud se podíváme na vědkyně, mnoho žen zůstává na nižších akademických pozicích. Čím to je?
Brzdí je bohužel zmíněné mateřské povinnosti. Pracoviště navíc mnohdy nejsou ochotná vycházet ženám vstříc s úpravou organizace práce nebo prací na kratší úvazek či flexibilní pracovní dobou.
Co by mohlo ženám pomoci, jaká podpora je reálná?
Stálo by za to zvážit větší možnosti hlídání dětí, ať už v dětských skupinkách nebo školkách. Podporovat by se měli i partneři, aby se dětem věnovali. Některé nadnárodní společnosti už muže na rodičovské dovolené podporovat začínají, ve zdravotnictví to tak ale není. Bohužel je stále zatíženo genderovými stereotypy, které se – doufejme – podaří v budoucnu zbořit.
KAM DÁL: Současné problémy amerických indiánů: Mizí beze stopy, jsou ponižováni a přicházejí o posvátná území.
