Jen 57 procent mladých bezdětných mužů mezi 25 a 29 plánuje mít v životě děti. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, který je součástí projektu Otcovství a mateřství v kontextech trhu práce a sociální politiky. Ve výzkumu se zkoumaly údaje 366 mužů mezi 25 a 29 lety, valná většina děti neměla. Významnou roli v plánování dětí hraje přitom u mužů jejich vzdělání, zkušenosti z partnerských vztahů a životní hodnoty. Českou porodnost nejspíš čekají zlé časy.
Mužů, kteří neplánují mít děti, s rostoucím věkem přibývá. Podle autorek výzkumu se plánování rodičovství doposud více věnovalo pohledu žen, otcům se dostalo pozornosti až s trendem takzvaného nového otcovství. Tradiční pojetí genderových rolí, kdy muž chodí do práce a žena doma vyvařuje a stará se o děti, postupně ze společnosti mizí. Zasahuje snad rozbourání předsudků i do toho, že muži budou ovlivňovat chod mateřství a kontrolovat chvíli, kdy a jestli vůbec přijde?
Ženská plodnost není nekonečná, vajíčka každé ženy se jednoho dne přestanou vytvářet. Záměry mužů i žen se tedy z pochopitelných důvodů liší. Zatímco až tři čtvrtiny žen se cítí na dítě mezi 25 a 29 lety dostatečně připravených a cítí, že přišel z hlediska plodnosti ideální čas (čtěte také článek o neplodnosti, kde se dozvíte více – ženy jsou nejvíce plodné do 25 let), muži s dětmi otálejí. Podle výzkumu navíc skoro polovina děti neplánuje vůbec, což není příliš povzbudivé.
Ti inteligentnější se množit chtějí
Už dnes Češky mívají první dítě průměrně až ve 28 letech a tento věk se postupně zvyšuje. Tím přibývá možností umělého oplodnění nebo možnosti darování vajíček. Podobně je to s rodičovstvím ale i u mužů, podle propočtů se poprvé otcem stávají po 33. roku věku. V minulosti to přitom bylo několik let před třicítkou. A proč konkrétně děti oddalují nebo nechtějí? Rozhodující je podle výzkumu vzdělání. Děti chtělo až 70 procent vysokoškoláků mezi 25 a 29 lety, 60 procent středoškoláků a jen polovina mužů s výučním listem nebo základním vzděláním.
Důležité jsou i zkušenosti s partnerskými vztahy. Daleko větší je šance, že muž bude chtít děti, pokud už měl alespoň jeden nebo více vztahů – případy osamělého a nesmělého mladíka, který by rovnou plánoval rodinu, nejsou příliš časté bez ohledu na věk. Samozřejmě hraje roli i osobní nastavení a to, zda vnímá muž dítě jako životní hodnotu a představuje si tak naplněný život.
Bydlení je také důležité, protože vytváří podmínky pro početí dítěte. Ve sledovaném vzorku dvě pětiny mužů od 25 do 29 let bydlely ještě u rodičů, čtvrtina žila s partnerkou, pětina sdílela byt s někým jiným a 13 procent bydlelo samo. Překvapivě naopak nehrálo roli to, jestli je muž zaměstnaný, student nebo bez práce. Nebylo podstatné ani to, jestli měl negativní zkušenost ohledně rozvodu rodičů, a ani to, zda vyznává rozdělení tradičního genderovaného pojetí.
Řešení? Samoživitelky a umělé oplodnění
Ženy by se však někdejší odmítavosti ze strany partnera neměly zaleknout. Pokud chtějí dítě, mohly by si jej podle nového návrhu komise expertů z ministerstva práce pořídit i bez otce. Dosud tomu bylo tak, že na umělé oplodnění mohla přijít jen žena, která měla souhlas nějakého muže. „Každou ženu, která se rozhodne mít dítě, bychom však měli podpořit," uvedla ministryně práce Marksová a dodala, že v Česku se rodí poměrně málo dětí. Loni prý víc lidí zemřelo, než kolik jich přišlo na svět.
