Zapomenutá ves sídlem sportovních es

Panorama drobné vísky v lůně křivoklátských lesů
18.04.2016 - 06:00   |  

Držitel světového rekordu a mistr světa. Kdo jsou tyto legendy a co vlastně ve vsi na kraji křivoklátských lesů dělají?  Malé Kyšice zná podle názvu asi jeden člověk ze sta. Přesto za třetím bukem vpravo na tomto světem pozapomenutém místě našli domov dva významní čeští sportovci. 

Ondřej Sosenka
První regionální star je cyklista Ondřej Sosenka. Říká vám jeho jméno něco? Mělo by. Tento dvoumetrový čahoun zasvětil svůj život cyklistice a rozhodně neprohloupil.

Na zdi jeho modré malokyšické vily visí osm zlatých medailí z let 1998 až 2004. Za zmínku určitě stojí dvě vítězství z etapových závodů kolem Polska (2001 a 2004) a také zlato z legendárního Závodu míru v roce 2002. Jeho největší úspěch na zdi viset nemůže. Je jím rekordní vzdálenost v tradiční hodinovce. Roku 2005 posunul tento rekord na 49,7 km. Tento rekord udržel víc jak 9 let, dokud ho o něj nepřipravil jeho dlouhodobý konkurent Jens Voigt, ovšem na modernějším bicyklu.

 

Ondřej Sosenka s novým bicyklem

Sosenkova cyklistická kariéra nebyla plná pouze vzácných kovů, ale i pozitivních testů na doping. V posledním roce tisiciletí mu byla naměřena vysoká hladina efedrinu. Tříměsíční zákaz činnosti byl zvladatelný, ale ztráta zlata z mistrovství republiky musela zarputilého kolaře mrzet mnohem víc. A nepoučil se. O dva roky později nesměl díky zvýšené hladině hematokrytu startovat na Závodě míru. Pomyslnou poslední kapkou byla pro jeho profesionální kariéru stopa methylamfetaminu. Díky ní dostal zákaz na dva roky, na což reagoval ukončením profesionální kariéry.

Tehdy hodně diskutovaná kauza ho vyhnala právě do Malých Kyšic, kde se rozhodl investovat celoživotní úspory do výstavby luxusního sídla. Jestli ho chuť na zakázané ovoce na čerstvém vzduchu přešla? To se neví. Dnes je Sosenka pouze amatérským cyklistou, který se usadil a oženil. Na známého průšviháře svět pomalu ale jistě zapomíná.
'

Otakar Vejvoda mladší
Útulnost maličké vsi si zamiloval i Otakar Vejvoda mladší, syn přísného otce, s jehož pomocí mohl zvednout k nebesům pohár mistra světa v ledním hokeji. Otakar byl otcem veden k hokeji už od útlého věku a bylo to znát. Už v devatenácti letech nastupuje za Kladenské áčko a roste. Ve dvaadvaceti už svými schopnostmi uchvacuje extraligu a s šestašedesáti kanadskými body se stává jedním z nejvýraznějších hráčů sezony. Nejlepší sezonu svého života má ale stále před sebou.

Letní sídlo Otakara Vejvody

1995/1996. Sezona snů. Kladno v extralize nakládalo příděly a hlavně bavilo. Legendární blue-line ve složení Procházka, Patera, Vejvoda vymetla pavučiny většiny extraligových branek. Tým sice překvapivě ztroskotal ve čtvrtfinále play-off, ale Vejvoda zakončil sezonu víc jak snově. Zlatem z mistrovství světa ve Vídni, na kterém měl lví podíl, o čemž svědčí například dva góly v síti ambiciózních američanů. Finále s Kanadou podceňovaný tým vyhrál 2:0 a Otakar Vejvoda se mohl radovat ze svého životního triumfu.

Po vzletu ale přichází většinou pád, a tak to bylo bohužel i tentokrát. Vleklá zranění přinutila mimo formu hrajícího Vejvodu ukončit kariéru už roku 1998. Nesoulad nervů svalových vláken utnul kariéru podsaditého hokejisty již ve 26 letech.
Po ukončení kariéry se Otakar Vejvoda přestěhoval do Švédska, ale hokeji se věnuje dál jako trenér švédského třetiligového Vasby Botkyrka.

A na Čechy rozhodně nezanevřel. V letních měsících se jeho rodina vrací do Čech a hádejte kam: do Malých Kyšic. Jeho vilka na okraji vsi se zaplní hlaholem a on stráví příjemné léto se zbytkem rodiny.

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru