Když se na dovolené v Tunisku zakoukala do místního barmana, vůbec netušila, do jakého nebezpečného dobrodružství se pouští. Nejen, že měla doma v České republice manžela a téměř dospělého syna. „Hlavně jsem vůbec nevěděla, jaká je mentalita místních, co od nich čekat. No, realita byla dost krušná,“ má jasno Pavla.
Od začátku věděl všechno
První dny dovolené byly v pohodě. Jelikož jela sama a chtěla si odpočinout, tak přesně to také dělala. „Četla jsem si, opalovala se, chodila na procházky. V jednom z barů, kde jsem se stavila na skleničku, jsem potkala Mohameda. Okouzlil mě na první dobrou, měl přehled, uměl jazyky. Žádný blbeček,“ vypráví dvaatřicetiletá žena.
Náklonnost však byla vzájemná. I když byla Anežka o něco starší než on, vypadala na svůj věk výborně. „Nic jsem mu netajila. Od začátku věděl, že jsem vdaná, mám syna, kolik mi je a že za dva týdny odjedu.“
Nechali mě stát, pak to začalo
Vše ale vzalo nečekaný směr. Nový páreček spolu začal trávit hodně času a bláznivě se do sebe zamilovali. Dohodli se, že až se Anežka vrátí domů, podá žádost o rozvod a vrátí se do Afriky. Napřed ji ale chtěl Mohamed představit doma. „S odstupem času je mi jasné, že tohle bylo štěstí, protože se to stalo dřív, než jsem začala v Česku něco řešit.“
Když totiž Anežka přišla k Mohamedovi domů, čekalo na ni obrovské překvapení. „U stolu tam seděli čtyři jeho bratři, on se posadil na volnou židli. Mě nechali stát. Pak se mě začali vyptávat na nejmenší detaily z mého života, byla jsem jako u výslechu,“ tvrdí žena.
Nechala jsem tam kabelku i peníze
Nejhorší podle ní bylo, když nechtěla nebo neuměla odpovědět. „Začali na mě křičet v jejich řeči něco, čemu jsem samozřejmě absolutně nerozuměla. Mohamed tam seděl s hlavou sklopenou a nechal bratry, aby si dělali, co chtěli. Byla to asi ta nejhorší hodina v mém životě.“
Po zhruba šedesáti minutách se Anežce podařilo odejít. Nechala tam sice kabelku s osobními věcmi, ale oželela je. „Pas jsem měla na pokoji, většinu peněz také. Takže šlo jen o nějaké drobné, kosmetiku a tak. Nic hrozného. Zbytek dovolené jsem nevyšla z hotelového komplexu. Když jsem se vrátila do České republiky, manželovi jsem nic neřekla. Jsme dál spokojeni, Mohamed je jen pěkná vzpomínka.“
(V příběhu je na žádost čtenářky změněno jméno, fotka u článku je pouze ilustrační.)
KAM DÁL: Musela jsem dělat věci, které mi přikázal manžel, říká Ida (36). Popisuje smutné detaily svého života.
