Simona (32): Manžel je Ukrajinec, někteří lidé mu nadávají do lopat. Často se stydím, že jsem Češka

Něco takového si prý neuměla ani představit
  |   povídka

Když začala válka na Ukrajině, Igor (35) plánoval, že odjede bojovat za svou zemi. Přesto, že žije v České republice už deset let a našel si zde manželku. „Rozmluvila jsem mu to. Máme dost nemocného syna, takže také dostal oficiální výjimku a nemusel narukovat,“ říká pro Čtidoma.cz Simona. Podle ní ale manžel prožíval peklo.

Nikdy nedělal problém, do české společnosti se bez problémů začlenil. Pracuje v IT oddělení středně velké společnosti, kde se také se Simonou poznali. „Přišla jsem tam jako zákaznice. Pořád na mě pokukoval, pak mě dohnal na schodech s tím, jestli bych nešla na kafe. Souhlasila jsem a dopadlo to tak, že jsme se vzali a máme syna,“ vzpomíná pro Čtidoma.cz brunetka.

Brečela jsem, slibovala, vyhrožovala

Nikdy neměla problém, že je Ukrajinec. „Vyprávěl mi o své zemi, jeho rodinu jsem poznala také jako bezproblémovou. Žili už také v Česku a kdo by nevěděl, odkud pocházejí, nepoznal by to. Dokonce ani český jazyk neměli nijak "mixlý" původní řečí.“

Když Putinova vojska vstoupila na Ukrajinu, Igor cítil povinnost, že za zemi, kde se narodil, musí odjet bojovat. „Brečela jsem, slibovala, vyhrožovala. Nakonec pomohlo až to, že náš syn je těžký astmatik, někdy má ošklivé záchvaty. Takže manžel dostal výjimku a nemusel ani narukovat,“ vysvětluje mladá žena.

Jeho kamarádi už bojovali

Logicky však chtěl Igor pomáhat alespoň jinak. „V práci požádal o pár týdnů volna, prosil kolegy i známé, jestli by mu nedali nějaké věci, které by pak na Ukrajinu vozil. Slíbil, že nepojede dál než na hranice, takže jsem svolila. Chápala jsem, že potřebuje pomáhat. Nakonec, někteří jeho kamarádi už v tu dobu bojovali.“

V prvních dnech se setkával s pochopením a obrovskou pomocí. „Postupně ale ochotných lidí ubývalo. Dokonce se mu stávalo, že ho vyloženě poslali do háje s tím, že pro Čechy toho tady není dost, tak proč by měli pomáhat Ukrajincům.“

Závidí i pár korun

Poslední dny jsou ale prý nejhorší. „Když jsme sháněli nějaké spacáky a deky, Igor telefonoval ukrajinsky. Nějaký člověk mu začal nadávat, že je lopata a ať se vrátí, odkud přišel. Křičel na něj, že tu jen zabírá místo a on kvůli němu přijde o práci.“

Simona si pak začala více číst sociální sítě a podle ní nešlo o ojedinělý případ. „Začala jsem se stydět za to, že jsem Češka. Vím, že hodně lidí pomáhá, což je úžasné. Ale nerozumím tomu, jak může být někdo tak zabedněný, že nepřeje chudákům ani pár korun a kus jídla.“

(v příběhu je na žádost čtenářky změněno jméno, fotka u článku je pouze ilustrační)

KAM DÁL: Ester (31): Manžela nesmím nechávat doma samotného. Napřed jsem myslela, že si jen dělá legraci, ale tohle je síla.


Životní styl

Zdraví