Ukrajinka Světlana (63): Chtěla bych se vrátit domů, ale nesmím. Pověsili by nás, takových lidí je tu více

Svoje rodné město zřejmě v nejbližší době neuvidí
  |   povídka

Válka na Ukrajině přinesla neštěstí milionům lidí. Ruská invaze přináší smrt, zkázu a zničené životy. Jedním z válečných uprchlíků prchajícím před Putinovými vrahy je i paní Světlana, která se pro odchod ze země rozhodla velmi brzy. Do Prahy dorazila mezi prvními. Dnes ví, že v České republice zůstane hodně dlouho, možná navždy. Stejně jako její rodina.

Světlana dorazila do "kontrolovaného chaosu", jak dnes říká. Vzpomíná, že v Praze byly stovky tisíc uprchlíků, ale že všechno fungovalo skvěle. „Postarali se o nás dobrovolníci, dali nám jídlo, zajistili přespání a slíbili, že se nám pak další lidé budou věnovat. Vše, co řekli, se opravdu stalo. Češi se vytáhli před celým světem,“ usmívá se uznale pro Čtidoma.cz.

Manžel bojuje na frontě

Odešla z jedné vesnice poblíž Izjumu. Vzala si jen to nejnutnější. S rodinou si mohli dovolit sednout do auta, zůstalo jim vcelku. „Někteří naši známí už museli po svých, na kole nebo se k někomu připojit. Většinou mířili na vlak, my jsme mohli jet rovnou. Na hranicích nám řekli, že Česká republika uprchlíky přijímá, a dostali jsme dobré reference. Bylo rozhodnuto.“

- z Ukrajiny odešlo od začátku války už přes 6 milionů lidí
- podle ministerstva práce a sociálních věcí v Česku získalo dočasnou ochranu více než 390 tisíc z nich
- podle MPSV u nás v červnu zůstávalo 280 - 300 tisíc běženců

Do Prahy dorazila se synem, dcerou a rodiči. Její manžel zůstal. Původně proto, aby se postaral o majetek, který nechali na místě. Nakonec ale vstoupil do jedné z dobrovolnických jednotek a zapojil se do bojů proti Rusům. „Dnes o něm vím jen to, že je naživu. Ale kde přesně jsou, jak moc bojují, to netuším. Je mu šedesát let. Je to blázen, ale jsem na něj pyšná.“

Hodně lidí fandí Rusku

V české metropoli nezůstali dlouho. Několik jejích příbuzných ji vzalo k sobě, teď jsou všichni na Vysočině. Světlana má práci, více ale na toto téma říkat nechce. Vše je neoficiální. Dostávám peníze na ruku. Nejsem zdaleka sama, takových nás je tu hodně. Stejně jako těch, kteří vědí, že už se na Ukrajinu pravděpodobně nevrátí. I když bychom moc chtěli.“

Ne všichni její sousedé totiž smýšleli stejně jako její rodina. „Hodně lidí fandilo a stále fandí Rusku. Někdo z přesvědčení, jiní zkrátka proto, že si myslí, že Putin vyhraje a chtějí být na straně vítězů. Bublalo to roky, teď to vyplulo na povrch. Takže ne, tam už se s našimi prozápadními názory vrátit nemůžeme. Pověsili by nás,“ pokyvuje zcela vážně hlavou.

Mohlo by se zdát, že Světlana je ze všeho v depresích a má poraženeckou náladu. Opak je ale pravdou. Často se usmívá, mluví o budoucnosti. Jen při zmínce o manželovi posmutní. „Měli jsme spolu krásný život. Jestli ho zabijí, budu moc plakat. Ale zároveň budu věřit, že zemřel při tom, co chtěl dělat a co považoval za nutné a správné. Dnes to ale není na pořadu dne. Protože se mi vrátí,“ doplňuje odhodlaně.

(v článku je na žádost respondentky změněno jméno, fotka je ilustrační. Máte také zajímavý příběh, se kterým se chcete podělit? Pošlete nám ho do redakce!)

KAM DÁL: Válka na Ukrajině jako přes kopírák: Stejný konflikt už se odehrál před sto lety, podobnost je šokující.


Zdraví