Rande, sex, seznamování, jak to vidí žena a jak chlap?

Co je přednější ,a kdy? Otázek mnoho, odpověďi složité.
22.01.2016 - 08:17  

Seznámení v dnešní době není vůbec jednoduché. Kde je ale opravdu problém? Jak to vidí chlap a jak žena? Existuje cesta z kruhu pokusů a omylů ven?

 

Když je člověk sám, začne si dělat v sobě vnitřní inventuru. Takovou osobní rekapitulaci všeho, co zažil a co by chtěl v novém roce dosáhnout, a hlavně pokud je sám a chce se seznámit. Využije všech možností, kde se seznámit, a to i přes ten úžasně prokletý i vychvalovaný internet. Začne pomalu závidět dvojicím, které míjí, řeči kamarádů a lidí kolem, kde byli, s kým a jak si to spolu užívali. To vše pak může vést k závisti, vzteku, a dokonce i k depresím. Sakra jak oni můžou, takový…tydýt, a já ne? Asi je někde chyba. Ale kde? Co pro to udělat.

Čtěte také: Vyšel vám seznamovací inzerát? Je tu nástřel toho, co vás čeká, nemine...

Jak už se dá tušit, zbývá jediné. Optat se chlapa, ale i zároveň ženy, jak to vidí a jak to zvládají.

Takže se podařilo něco, v co jsem ani nedoufal - proti mně sedí 25 letá Eva a vedle ní 27letý Mirek. Neznají se. Jsou to čtenáři portálu Čtidoma.cz a reagovali na moje články v kategorii Single. Pozval jsem je na šálek kávy a oni pozvání přijali.Takže jsme se vrhli hned na téma seznamování.

Evo, jakého chlapa bys chtěla najít do života? V čem vidíš největší problém, proč ho nemáš?

Já už se to bojím říci. Chtěla bych kluka, aby měl v té palici jasno. Ale kdykoliv jsem začala něčemu věřit, hlavně těm kecům, jací jsou úžasní, nic pro ně není problém, tak jsem záhy zjistila, že v té hlavě mají jen to, co máme my ženský dole. Prostor, kde momentálně není nic. Natož mozek.

V realitě každý okukuje, sjíždí očima moje tělo, v hloučku drbou o ženských hůř, jak drbny z pavlače. Sami toho moc akčně k začátku komunikace nevymyslí, a když třeba ženská přijde a začne komunikaci, berou to jako pozvánku do postele. A nakonec, blbě se sedí s chlapem při první kávě, kdy o sobě říká „já, já, já, jenom já“. Je to na mrtvici, když neustále vejrá do mobilu, přerušuje hovor slovem, promiň, odepisuje na zprávy, šmejdí při tom po fejsu, a je vidět, že je jak na trní. Úplný mimoň.

Chtěla bych chlapa, abych se mohla o něj opřít, když je ouvej. Nemyslím nemoc, ale když nejsem ve své kůži, nebo se něco nedaří. Mít se komu vypovídat, vykecat a vidět, že má zájem poslouchat. Chlapa, který dokáže něco udělat, je šikovný, dokáže se zasmát kdejaké blbině, a občas i něčím překvapit. Zkrátka někoho, s kým si mám kdykoliv co říci. Ono i letmé pohlazení, když chlap jde kolem, nebo letmá pusa někdy dá víc jako hodinová soulož. Chlapa, který si všímá maličkostí a dokáže pochválit i jen třeba, že mi to sluší, i když nejsem zrovna moc upravená. To u mě chlap naprosto boduje.

Doporučujeme: Víte, jak dobrý seznamovací inzerát napsat? Zde je návod

Mirku, jakou ženu bys ty chtěl najít do života? Kde je problém, že ji nemáš?

Pravdu? Normální ženskou. Takovou jakou je a nemá z toho ty jejich mindráky, jak vypadají. Ženskou, se kterou půjdu kamkoliv a nebudu se v duchu modlit, zda se jí to bude líbit. Babu, co se nebojí říct svůj názor, co vyslechne se zájmem moje postřehy, názory, i když můžou být blbý.

Když se dneska usměju na cizí ženskou, i jen letmo, mám pocit, že to jsou pochodující strnulé fifleny. Zblblé z fejsbuku, kdo a co píše, z reklam a dohání to, co vlastně není, anebo na co nemají. V očích děs, proč se na ně směju, když je pustím v MHD před sebe, nevědí, zda mají jít či ne. Ještěže takové většinou nejsou všechny. Někdy i ty zralejší věkem, poděkují, úsměv oplatí a v MHD se dají do řeči, než ty mladé, které sotva nastoupí, už loví mobil z kapsy a čučí do něj celou cestu.

Na zábavách ženské sedí v hloučku, drbou chlapy, a když už se nějaká zapojí do řeči, myslí si, že chlap je platící automat pro večer. Koketuje, narážkami provokuje, a když se chlap nažhaví, najednou musí odejít. Nebo se o to postarají kamarádky a je vymalováno. Dělají to snad podle nějakého scénáře či co.

Normální holky zase chodí na akce s kamarádkami, které jim do toho neustále žvaní, radí, a běda, když si ta dotyčná najde chlapa a ukáže se, že je s ním v pohodě. Už jsem dvakrát o takovou přišel a víte proč? Díky kamarádkám. Ryly do ní, že najednou kvůli mně nemá na ně čas, že ji byly dobrý, když nikoho neměla, a tak dlouho jí dávaly českou sodu, až to šlo všechno do kopru, a vrátila se k nim. I když teď si říkám, že to pro mě asi bylo lepší.

S Evou a Mirkem jsme se ale bavili nejen o vztazích, ale i o běžných věcech. A jak naše ledy poznávání tály, tak i moje otázky začaly být trošku víc, no, jak by se to dalo říci… osobnější.         

Například… (pokračování rozhovoru zde)


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru