První muž ve vesmíru: Ze strachu, že Gagarin zešílí, fungovalo všechno automaticky

Jedeme! Gagrin zavelel a odstartoval prvních 108 minut člověka ve vesmíru
Zobrazit fotogalerii (3)
12.04.2019 - 07:00  

Dnes je tomu přesně 58 let, kdy se první člověk podíval do vesmíru. Sovětský svaz zvítězil v souboji s USA a hrdina jménem Jurij Gagarin se pustil do neprobádané mise. Dlouho se ve vesmíru neohřál, ale po úspěšném návratu se stal milovanou celebritou. On sám však přístroj v podstatě neovládal. Proč byl na cestu do vesmíru vybrán právě Gagarin?

Skromný a srdečný. I takové vlastnosti mohou rozhodnout při výběru adepta, který má jako vůbec první člověk navštívit nekonečnost vesmíru. Síto uchazečů se z tisíců postupně zúžilo na šest.

12. dubna se však vesmírná loď Vostok 1 vznesla k nebesům, aby jednou obletěla planetu a následně se vrátila bezpečně na Zem. To se povedlo a Sovětský svaz měl svého nového hrdinu a nedocenitelný skalp ve vesmírném a politickém závodu studené války.

Hledáme kosmonauta

V lednu roku 1959 se vláda rozhodla pustit do výběru budoucího kosmonauta mezi řadovými piloty. Speciální skupina Institutu letecké medicíny určila kritéria, která musel adept bezpodmínečně splňovat.

Věk do 35 let, výška do 175 cm, váha do 75 kg a hlavně pevné a výborné zdraví. Výběr začal prohlídkou záznamů celkem 3 461 letců, z kterých bylo nakonec vybráno 206 kandidátů.

Skupina letců procházela od října do prosince roku 1959 několika prohlídkami. Jméno Jurije Gagarina bylo při následujících škrtech stále přítomné a po dvoukolovém pohovoru se dostal do skupiny 20 budoucích kosmonautů.

Úzký výběr uchazečů procházel téměř ročním a náročným výcvikem v nově zorganizovaném Středisku přípravy kosmonautů, které bylo nejdříve v Moskvě, ale následně se nastěhovalo do poeticky pojmenovaného Hvězdného městečka.

Tvrdý výcvik

Během tohoto výcviku se už definovala šestice mužů, kteří byli cvičeni přednostně právě pro budoucí let do vesmíru. Prakticky to znamenalo projít si na centrifuze přetížením do 12 G, podstoupit simulaci pohybu ve výšce 15 km, až dvě hodiny vydržet teplotu dosahující 70 °C a museli trávit osamoceni v izolační komoře až 15 dní.

Zkoušení stavu beztíže při parabolických letech a parašutistický výcvik už byla, vedle všech výše zmíněných pokusů, legrace.

Definitivní výběr prvního člověka, který opustí naší planetu, byl znám 8. dubna, tedy jen 4 dny před odletem Vostoku 1, ale všem už bylo předem jasné, že Gagarin je ten pravý.

Jedeme!

Po téměř dvouletém tvrdém výcviku a nekonečných prohlídkách byl tedy Jurij Gagarin určen jako ten, kdo první poletí do vesmíru. Zcela pochopitelně zklamaný náhradník German Titov si musel počkat na vesmírnou loď Vostok 2.

Noc před odletem údajně strávili Gagarin a Titov společně v dřevěném domku na základně, kde nemohli ani jeden usnout, a nebylo by se čemu divit.

12. dubna 1961 je tučným písmem vepsáno do dějin kosmonautiky. Pro hlavního aktéra celého vesmírného dramatu vše začalo budíčkem v 5:30 moskevského času. Oba kosmonauti dostali nejdříve snídani z tuby a absolvovali krátkou zdravotní prohlídku. Oba deset minut před sedmou hodinou dorazili na startovací plošinu.

Gagarin už dvě hodiny před památným startem seděl v lodi Vostok 1 a komunikoval s řídicím centrem a při čekání na start mu do uší pouštěli písně na přání.

V 9 hodin a 7 minut moskevského času odstartoval Jurij Gagarin se slovy “Jedeme!” z kosmodromu Bajkonur do vesmíru.

Strach, že zešílí

Odlet se odehrál bez komplikací, ale motory fungovaly o něco déle, než bylo původně plánováno. Gagarin se tak dostal na vyšší oběžnou dráhu. Brzdicí motor však nevypověděl službu a Gagarin se mohl kochat z neskutečného pohledu na planetu Zemi z oběžné dráhy.

Napil se a najedl. Svoje dojmy a poznatky zapisoval, a když mu ve stavu bez tíže uplavala tužka, vše na dálku diktoval do kosmického střediska. Velmi zajímavý byl fakt, že celý let byl řízen automaticky, aniž by ho mohl Gagarin ovlivnit či převzít kontrolu nad letem.

Tento postup byl zvolen, protože v té době existovala reálná obava, že se člověk ve vesmíru může dočista zbláznit. Jen jedním způsobem byl schopen převzít řízení, ale musel zadat bezpečnostní kód, který byl pojistkou toho, že byl mentálně v pořádku.

K tomu však nedošlo. Gagarin byl ve vesmíru 108 minut a největší komplikaci prožil při přistání, kdy se brzdicí motor nevypnul správně, unikalo z něj palivo a modul se dostal do rotace.

Jurij Gagarin však nakonec ve zdraví dokonal svůj slavný let. Nakonec se nejednalo o kompletní oblet Země, protože místo přistání leželo na západ od kosmodronu Bajkonur. Hrdina Sovětského svazu se stal během jedné hodiny celebritou po celém světě.

Jako dokonalý nástroj propagandy se stal později obětí úspěchu a démonů. Hvězda padlá z vesmíru tak za záhadných okolností umírá ve svých 34 letech v kokpitu MiGu-15UTI. Tato kapitola je však námětem na další článek.