Český jazyk a jeho sprostá slova. Vulgarismy a jejich původ mnohdy překvapí

Každého někdy popadne negativní záchvat emocí a v té chvíli ze sebe chrlí jedno sprosté slovo za druhým. I ten nejslušnější člověk alespoň jednou za život nadával jako dlaždič. Vulgarismy už se staly zcela běžnou součástí našeho jazyka. Kde se vzaly nadávky a co původně slova, u kterých se někdy můžeme začervenat, doopravdy znamenala?

10.08.2019 - 13:00  
Jsou slova, která mají svůj původní význam zcela ve vší počestnosti
Zobrazit fotogalerii (3)

Společnost obecně sprostá slova pokládá za nevhodná v jakémkoliv použití. Dohoda o veřejné slušnosti má ale mnoho trhlin, které se projeví v momentě, kdy vybublá vnitřní napětí nebo někomu potřebujete od plic zanadávat. V tu chvíli se na nevhodnost vulgarismů většinou zapomíná. Vývoj českého jazyka však ukazuje, že ne vždy měla slova vulgární smysl.

Není pták jako pták

České vulgarismy nejčastěji čerpají z tematických okruhů, jako je sexuální chování, vylučování stolice, močení nebo připodobnění ke zvířatům.

Metafory, které se týkají zvířecího světa, se často vztahují k vlastnostem konkrétního zvířátka. Vznik nadávky prase odkazuje na život ve špíně, kde je puch a nepořádek. Vulgární pojetí slova kráva souvisí s menší inteligencí a neobratností.

Čeština ve vulgárním slovníku často využívá slova, která je možné používat i v běžné řeči a neznamenají nic sprostého. Označení pro penis zlidovělo ve znění pták. Opačně vznikla nadávka kokot. Ta má své kořeny v citoslovci ko-ko a původně se tak označoval kohout. Zvířecí říše byla ve vytváření nadávek velice inspirativní. Těžko si dnes můžeme představit běžnou komunikaci mezi muži, aniž by se neobjevila oslovení ty vole...

Babička šuká po pokoji

Další častou kategorií vulgarismů jsou slova, která časem změnila svůj význam. Božena Němcová a Jaroslav Hašek ve svých knihách používali slovo šukat v původním významu, který znamená pohyb po malém prostoru. Dnes slovem šukat označujeme pohlavní styk.

Stejnou proměnou prošlo i slovo mrdat. Původní význam znamenal rychlý pohyb. V kategorii vulgárního označení pohlavního styku ještě zůstaneme. Slovo šoustat se v češtině původně používalo pro označnení kývavého pohybu nebo vrtění. 

Zcela speciální je historie slova píča. V Čechách bylo běžné v minulosti tímto slovem označovat sýkorku a v Praze malý dámský klobouk. Zdrojů, odkud se slova píča a píčovina prosadila do českých vulgarit, je víc. Jedna z indicií hovoří o citoslovci, které popisuje močení, tedy pí, nebo inspirace z francouzštiny, kde označení pro kočku, číču a kočičku La petite chatte se zvukově podobobá českému vulgarismu. 

Ty jsi pěkná děvka

Velká část vulgarit v českém jazyce vychází z převzatých cizích slov. Slovo kunda pochází z německého slova kunt, které označuje dámské pohlaví. Čeština však v minulosti podobné slovo využívala při křtění a oslovování dívek na Kladsku a Valašsku.

Takové staročeské hovno se původně vztahovalo ke slovům hovado a hovězímu dobytku obecně. Už v té době se zvyklo tímto slovem označovat kravské lejno.

Vývoj českého jazyka někdy svůj význam posune velmi radikálně. V minulosti bylo zcela běžné používat slovo děvka jako oslovení dívky a služebné. Když se v historii někdo odhodlal říci kompliment jako "Ty jsi ale krásná děvka!" dnes by místo úsměvu dívka vrazila facku. 

Budoucnost jazyka?

Český jazyk je stále živý organismus a v budoucnu čeká lingvisty a jazykovědce mnohé nečekané překvapení. Nemůžeme si být jistí, že dnešní slova jednoho dne nebudou tou nejtvrdší nadávkou.

V dnešní době plné zkratek jako WTF je možné předpokládat, že zásadní vliv na vývoj českého jazyka a nových vulgarismů bude mít hlavně anglický jazyk. 

Klíčová slova: