Bez kanibalismu by pravděpodobně dnešní civilizace nevznikla

Domorodé kmeny často pojídaly lidské maso z úcty nebo kvůli rituálním účinkům
  |   zajímavost

V současné moderní době si lze konzumaci lidského masa představit jen v těch nejhororovějších představách. Kanibalismus se tak stal spíše trilerovým námětem filmů než realitou. V hluboké minulosti se ovšem nejednalo o nic neobvyklého a kromě rituálních důvodů se pojídání člověka bralo jako něco zcela normálního. Kde jsou kořeny tohoto pro dnešní civilizaci nepochopitelného gastronomického zážitku? 

O tom, že kanibalismus je spojen s existencí člověka, již od svých počátků dokazuje hned několik archeologických výzkumů, jimž se podařilo tuto teorii potvrdit na vědeckém poli. Dokonce jedním z hlavních předmětů studia se stal úplně první prokazatelný člověk na planetě Zemi. 

Věda a populární kultura

Na kanibalismus se lze podívat ze dvou úhlů pohledu. Toho dnešního, kdy si vybavíme filmovou sérii o Hannibalovi Lectrovi, či čistě z vědeckého, tedy archeologického či antropologického hlediska. V současném konzumním světě, který se ve velké míře může chlubit dostatkem potravy, je tak kanibalismus spíše pohádkou, legendou a námětem k tvorbě šokující literatury a filmového díla. Byť i dnes se najdou zvrhlí fajnšmekři, jež se před soudem museli zpovídat z vraždy a následného kanibalismu, jedná se stále o zcela ojedinělou záležitost, která má možná ještě reálnou existenci v domorodých kmenech než v civilizované společnosti. 

Výzkumy z minulosti ovšem přinesly mnoho zajímavých informací, jež právě kanibalismus označují jako důvod přežití člověka. Ve vývojovém procesu se tak konzumace lidského masa mohla stát opravdu rozhodující v kontextu současného stavu lidstva. 

První člověk

Jedním z nejzajímavějších příkladů je archeologický výzkum kolem člověka pekingského, jehož stáří se odhaduje na půl milionu let. Žil tehdy na Dračím pahorku nedaleko současného čínského města Peking a prokazatelně se na jeho jídelníčku objevil člověk. Důvod byl prostý. Ve zdejším regionu se totiž neobjevoval dostatečný počet zvířat, které mohl konzumovat. 

Není ovšem jediným takovým nalezeným důkazním materiálem. Několik dalších archeologických nalezišť totiž hovoří stejnou řečí. Ať už se jedná o španělské Gran Dolina, či chorvatskou Krapiň. Najdou se ovšem i takové případy, kdy existoval kmen, jenž nejedl nic jiného než lidské maso. Třeba takoví severoameričtí indiáni Anabazi sídlící nedaleko Grand Canyonu jsou tímto příkladem. Jsou tedy jedinou takto zjištěnou civilizační skupinou, která se specializovala výhradně na lidské maso. 

Pojídání příbuzných a přátel

Antropologové ovšem pracují i s několika vrstvami, do kterých kanibalismus člení. Jeden z nich má termín endokanibalismus, kam spadají ty kmeny, jež pojídají lidské maso čistě z úcty. Na jejich jídelníčku se tak rituálně objevují přátelé a členi rodiny. Tato tradice má své prokazatelné stopy téměř na všech kontinentech planety.

Jedna z myšlenek, která je přičítána dalším indiánům, hovoří o tom, že je mnohem více uctivé, když blízký člověk skončí v žaludku přítele, než aby shnil v zemi. V Austrálii jsou zase dochované informace o kmenech, které kanibalismus aplikovaly v rámci vlastního kmene. Zde rituální účinky mířily hlavně směrem k odlákání zla a kletbám. V tomto ohledu zašli nejdále Aboriginci, kteří tímto způsobem pojídali i novorozeňata. Jejich maso dostávali nejstarší sourozenci. 

Druhým příkladem je exokanibalismus. V tomto případě se jedná o pojídání ostatků nepřátel. Chtěli se tímto zvláštním způsobem zmocnit síly svého úhlavního nepřítele. Normální se jevilo pojídání lidského masa v Karibiku, ale i u vyspělých Aztéků, kteří srdce oběti darovali bohům, ale maso si rozdělil národ. O dalších příkladech kanibalismu, který má mnohem aktuálnější příklady, se dočtete v dalším dílu našeho článku.

Zdroj: national-geographic.cz

KAM DÁL: Tajný život otce vlasti. Z divokého mládí Karla IV. se zrodil nechtěný levoboček.


Hobby