Bojga hnědá dokáže vyšplhat i na sloup elektrického vedení. Ocas využívá jako laso

Invaze bojgy hnědé na Guam je jednou z největších, jaké kdy lidstvo zaznamenalo
17.01.2021 - 14:00  

Pokud jde o hady, vědci už zjistili spoustu zajímavých faktů. Nyní ke zvláštnostem jejich anatomie či smyslů přibylo zjištění, jak bojga hnědá dokáže vyšplhat i po tak hladkých objektech, jako je sloup elektrického vedení: stočí ocas jako smyčku, kterou provlékne tělo do tvaru lasa, aby mělo lepší oporu. Jde o způsob pohybu, jaký u plazů nebyl ještě nikdy pozorován.

Odborníci z univerzit v Coloradu a Cincinnati učinili tento objev náhodně, když pracovali na projektu ochrany hnízd špačků mikronéských na Guamu. Špačci mikronéští jsou jedním z pouhých dvou původních druhů, které na tomto ostrově přežívají.

Mohou za výpadky proudu

Bojga hnědá je stromový had z čeledi užovkovitých, jehož původní domovinou je Austrálie a Indonésie. Ve 40. a 50. letech 20. století byly bojgy náhodně zavlečeny na Guam a jejich šíření na tomto autonomním ostrovním území USA představuje jednu z nejagresivnějších ekologických invazí, jakou kdy lidstvo zaznamenalo. Bojgy nejen zdecimovaly ptačí populaci na Guamu, ale jsou také zodpovědné za časté výpadky proudu.

Vědci použili metr vysoké kovové sloupky, které se často využívají k ochraně ptačích hnízd před mývaly a hady, aby bojgám zabránili vyšplhat ke špaččím budkám. Ale k jejich úžasu zachytila sledovací videokamera bojgu, která kolem 20 centimetrů širokého sloupku stočila vlastní tělo do lasa, aby se dostala nahoru.

Pro vědce to bylo překvapení

Hadi se obvykle pohybují jedním ze čtyř způsobů: vlněním do stran (lateral undulation), přímo (rectilinear locomotion), harmonikově (concertina motion) či bočním ohýbáním (sidewinding). Při lezení po strmých a hladkých površích, jako jsou kmeny a větve stromů nebo roury, hadi obvykle používají harmonikový pohyb, při kterém se jejich tělo kroutí do stran, aby mělo alespoň dva opěrné body.

Ovšem při "lasování" se had opírá jen o jednu smyčku těla vzniklou jeho protažením malou smyčkou vytvořenou na ocase. "Nečekali jsme, že by bojga hnědá dokázala najít způsob, jak po tom sloupku vyšplhat," řekl spoluautor studie Thomas Seibert.

"Naše zábrana nejprve fungovala," dodal. "Ale po asi čtyřech hodinách záznamu jsme najednou uviděli tohoto hada, jak si udělal z těla laso a začal se soukat nahoru. Dívali jsme se na ten kousek záznamu asi patnáctkrát. Byl to šok. Nevyrovnalo se to ničemu, co jsem kdy v životě viděl," doplnil Seibert.

Není to nic jednoduchého

Podle vědců tento způsob pohybu pro hady očividně není snadný. Bojga často klouže dolů, pohybuje se pomalu, ztěžka oddychuje a zastavuje se, aby si odpočinula. Ale bez ohledu na to, jak je podobný výstup náročný, umožňuje bojgám dostat se k nic netušící kořisti - a může také vysvětlit, jak se bojgy mohou dostat na sloupy elektrického vedení, kde způsobují zkraty.

Vědci nyní chtějí využít svá nová zjištění k tomu, aby vymysleli lepší způsoby, jak chránit ptáky v této oblasti.

KAM DÁL: Nejnebezpečnější zvířata našich dovolených. Zmije není jediná, která vás může ohrozit na životě.


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru