Konspirační teorie, které nahánějí strach: Vědci odhalili, čemu lidé věří a čeho se nejvíce bojí

Kdo věří konspiračním teoriím?
  |   názor

Koronavirus, tajná kybernetická válka, globální oteplování, volby, Rusko a Čína. To je jen malá ochutnávka témat, které jsou zdrojem více či méně šílených konspiračních teorií. Jejich nebezpečí a hlavně životaschopnost se rozhodli vědci zmapovat v zatím největším průzkumu v celkem 26 zemích světa. Jaké zajímavosti rozsáhlý výzkum odhalil? 

Na přelomu ledna a února zveřejnil prestižní časopis Nature Human Behaviour výsledky zatím největšího mezinárodního výzkumu, který se zabývá konspiračními teoriemi. Z 26 zemí světa pracovali vědci s informacemi od celkem 100 tisíc respondentů, což už je velmi významný vzorek, který může odhalit reálné principy a systém toho, jaké vlastnosti má člověk, jenž věří záměrně šířeným lžím primárně na internetu. Některá fakta jsou ovšem překvapivá. 

Levičák a pravičák

Výzkum, který vedli vědci a vědkyně z německé Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči se zaměřoval hlavně na psychologický profil těch největších důvěřivců konspiračních teorií. Lži na rovině chemtrails a pohádek o tom, jak Bill Gates instaluje čipy do lidského těla, totiž nepřijdou všem absurdní, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Základní předpoklad proto, abyste patřili do skupiny těch nejčastějších důvěřivců, jsou extrémní politické názory. Zajímavé ovšem je, že nezáleží, jestli jsou přesvědčením na levém, či pravém břehu ideologie. Jak levičák, tak pravičák věří internetovým výmyslům stejně. „Respondenti zastávající názory na obou extrémních koncích politického spektra vyjadřovali výraznější přesvědčení, že svět je řízen tajnými silami,“ uvádějí autoři a autorky studie v časopise Nature Human Behaviour.

Mírně navrch mají ovšem zejména tradiční nacionalisté a voliči autoritářských politických stran. Tento trend se však odehrává spíše v západních zemích, jako je Francie, Německo, Nizozemsko, Rakousko a i Česká republika. Extrémní levicové milovníky konspiračních teorií najdete naopak v zemích, jako jsou Rumunsko, Španělsko a překvapivě Maďarsko. 

Láska poražených

Výzkum také přišel s poznatkem o tom, že konspiračním teoriím věří více voliči stran, které nejsou ve vládní roli a v podstatě tak nemohou mít vliv na chod svých zemí. Logicky se tak šikují poražení, aby jednak uvěřili lžím a pomluvám, ale vlastně je také sami vytvořili, aby oslabili svého politického soupeře. „Jedinci přitahovaní konspiračními teoriemi mají zároveň tendenci volit strany, které jsou na okrajích politického spektra, a proto spíše prohrají volby,“ tvrdí autorky a autoři vědeckého článku.

Lidé, kteří věří konspiračním teoriím, si doopravdy myslí, že existuje nějaké malé, úzké společenství lidí, které všechny dramatické, tragické a globální činy realizuje a plánuje. Důvěřivost tak vede k domněnce, že existuje nějaké tajné společenství, které se domlouvá na zlověstném světovém plánu a dobře mířená konspirační teorie je najednou stopou a odhalením, které ho v přesvědčením potvrdí a dodává mu pocit něčeho výjimečného. A jak celý masivní výzkum vznikal? 

Obecně se jednalo o dotazníkové šetření, v němž respondenti nejprve udávali, do jaké míry si myslí, že jsou světové události a politická rozhodnutí ovládány tajnými spiknutími, o kterých veřejnost není informována. Dále respondenti vyjádřili svoji politickou orientaci na stupnici politických názorů od extrémně levicových po extrémně pravicové. Součástí dotazníku byl i seznam politických stran, z nichž respondenti vybírali tu, kterou podporovali při posledních volbách.

Zdroj: Nature Human Behaviour, Akademie Věd ČR

KAM DÁL: Nečekané odhalení Rudé armády. O koncentračním táboru v Osvětimi neměli vojáci ani tušení.


Zdraví a styl

Osobnosti