Fóbie, které rozhodně nechcete mít. Strach z vaření či hrůza z pohledu do zrcadla

Život je přirozený souběh nahodilých překážek, které musíme umět překonávat. Někdy se však pod kůži a do mozku vloudí takový druh problému, jehož řešení nabídne až psychiatrická léčba. Řeč teď není o depresích, ale o fóbiích. Jaké jsou ty nejpodivnější?

14.11.2019 - 18:30  
Vážné úzkosti lze mít i z pouhé knihy
Zobrazit fotogalerii (3)

Na první pohled bude seznam jmenovaných úzkostí působit legračně, ale to jen z toho důvodu, že je neprožíváte vy sami. Člověku však není často pomoci a jeho fóbie mu zkrátka zasahují do chodu normálního života. Nebavíme se tady o strachu z pavouků, ale i arachnofobie umí zásadně promluvit do psychiky člověka.

Celkově je popsáno přes 50 různých fóbií, které jsou opravdu seriózní, i když se na první pohled může zdát, že se jedná o žert.

Mageirocofobie

Pokud rádi vaříte a váš partner či partnerka trpí touto fóbií, nemusí vás to až tolik zneklidňovat. Holt pro druhou polovičku zbyde alespoň mytí nádobí. Mageirocofobie je prostě strach z vaření.

Ať už jde o šílenou představu, že se výtvor nepovede či se při přípravě zraní nožem, v několika případech to vede až k hluboké depresi. Ti, kteří trpí jemnější formou této fóbie, vaří stále dokola to samé, protože mají recept osvědčený a riziko strachu je tak o něco menší.

Autofobie

Někdo je narcis a rád se donekonečna prohlíží v zrcadle, ale člověk trpící autofobií se bojí sám sebe. Situace, která zní značně beznadějně, má řešení v hluboké psychologické terapii. Kde nepomůže konzultace, jsou aplikované léky.

Mít totiž strach sám ze sebe je vlastně něco, s čím se žije opravdu velmi složitě. Důležité je vědět, že jde hlavně o strach v momentě, kdy je dotyčný o samotě. Je tak klidně možné, že více než sám sebe se dotyčný bojí samoty.

Basifobie

Máte rádi dlouhé procházky městem či přírodou? Není lepší dopravní prostředek než vaše nohy, že? Lidé, co trpí basofobií, by jistě nesouhlasili. Ti se totiž ukrutně bojí chůze. Paralýza přichází v momentě, kdy si představí, že by spadli.

Jestli se takový strach rodí v dětství, kde si člověk natloukl nejvíce, je otázkou, ale fóbie podobného druhu budí mnoho otázek. Jisté však je, že jim určitě nikdo nebude závidět.

Bibliofobie

V dnešní době to vypadá, jako by touto fóbií trpěli všichni. Počet lidí, kteří pravidelně čtou, je stále menší, ale bibliofobie má na tomto trendu nepatrnou zásluhu. Jak lze z výše popsaných řádek vyčíst, jedná se o strach z knih.

Odpůrců vázaných stránek s dějem a dlouhým textem je však výrazně méně než maniakálních bibliofilů, kteří jsou pravým opakem těch, kteří mají strach z knížek. Ať už je příčina schovaná v traumatické zkušenosti z dětství nebo malým sebevědomím, které je podkopáváno nízkou úrovní schopnosti četby, život bez knihy a čtení je dnes schůdnější než kdy jindy.

Ergofobie

Fóbie, která když postihne workoholika, je zaděláno na velký problém. Strach z práce? Tak s tím jsme se někdy v životě setkali všichni, ale seriózní a klinická porucha je zcela vážným problémem několika jedinců.

Vztahovat tento druh fóbie čistě na práci je však trošku zavádějící. Pravý problém je totiž skryt v chorobném strachu z jednání a konání. To samozřejmě ovlivňuje každodenní činnost včetně zaměstnání. Pokud jste však rentiér nebo nechutně bohatý dědic, máte vyhráno a nic vás nevyděsí.

Sinistrofobie

Levá, pravá, levá, pravá. Rytmus, který prostě patří k životu. Pro lidi s touto fóbií to neplatí. Ti se totiž chorobně obávají všeho, co je vlevo. Pokud se tedy procházejí či řídí auto, musí zvolit cestu, kde se zatáčí pouze doprava.

Někdy se tak může stát, že člověk vlastně chodí či jezdí dokola. Jak z toho ven? Nejde však čistě o fakt, že někam jdete, ale i o předměty či věci, které se na levé straně nacházejí.

Hipopotomonstroseskvipedaliofobie

Ne neusnuli jsme hlavou na klávesnici. Tento název fóbie jasně naznačuje, z čeho tady jde strach. Do této kategorie spadají lidé, kteří mají úzkost z dlouhých slov. Nejlepší způsob, jak je v tom podpořit, je nazvat fóbii snad nejdelším možným způsobem.

Fóbie se většinou při pohledu na dlouhé slovo projevuje zvýšeným tepem, bušením srdce či pocitem omdlévání. Slovo však nemusí být pouze vidět, ale stačí si na něj vzpomenout a je zle.

Klíčová slova: