Středověký Karlštejn byl v minulosti na spadnutí, dnes nabízí spoustu tajemství a historek. Co je pravda a co výmysl?

Hrad Karlštejn ze skoro neznámé perspektivy
 

Legendy a báje, spousta úžasných příběhů. Jsou ale hradu Karlštejn připisovány právem? Je na nich vůbec něco pravda? Jisté je, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších architektonických památek České republiky, lidé však mnohdy neznají ani základní fakta. A kdy jindy si připomenout to nezajímavější než v den, kdy byl položen základní kámen v roce 1348? 

Už jedna z prvních informací, která se k hradu Karlštejn váže, není postavená na pravdě. Karel IV. totiž původně nezamýšlel vybudovat nedobytnou pevnost, kde bude skrývat vzácné korunovační klenoty, jak je v mnoha zdrojích zdůrazněné. Původně se totiž mělo jednat o skromnou stavbu s jednou věží. Až během výstavby se český král a římský císař rozhodl pro změnu plánu. To ovšem není jediná dezinformace, která se ke slavnému Karlštejnu váže. 

Hrad v troskách

Slavnostní zahájení stavby 10. června 1348 byl přítomen jak Karel IV., tak pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Stavba samotná byla dokončena v roce 1357 a výzdoba dokonce až v roce 1367. Kdo si však myslí, že Karlštejn měl už v té době podobu, jak ji známe dnes, pekelně by se mýlil. 

V polovině 16. století během správy Jáchyma Novohradského z Kolovrat došlo k radikální renesanční přestavbě. Už předtím čelil hrad husitským válkám, kvůli kterým se korunovační klenoty stěhovaly za hranice země, kam se vrátily až v roce 1436. Hrad však přestavba nezachránila a jeho obranná funkce začala být v žalostném stavu. 

Klenoty se stěhovaly několikrát na Pražský hrad a krásná stavba začala výrazně chátrat. Po třicetileté válce se počítalo s tím, že stav, v kterém Karlštejn válečný stav přežil, byl historicky nejhorší a podle dobových kronik mu jen málokdo dával šanci, že zůstane pohromadě. 

Svou puristickou podobu získal až na přelomu 19. století, která byla už tehdy velmi kritizována. Paradoxně se jedná o vzhled, který dnes obdivují turisté z celého světa - teda pokud jsou otevřené hranice. 

Směly na hrad ženy? 

Pravděpodobně nejznámější mylná informace ohledně hradu Karlštejn vychází z knihy Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně a stejnojmenného populárního filmu s Janou Brejchovou a Vlastimilem Brodským v hlavní roli. Děj knihy a filmu je postaven na konfliktu, ve kterém ženy nemají na hrad přístup. 

Slavný Karlštejn však nebyl nikdy pouze mužským klubem a ani neexistující hrad Karlík nesloužil k tomu, aby zde drahé polovičky čekaly na své muže, až si vyřídí své povinnosti na břehu Berounky. Ženy na hrad mohly, ale bylo jim zapovězeno navštívit konkrétní komnaty. 

Ke Karlštejnu se váže ještě jedna zajímavá pověst. 80 metrů hluboká studna, která je napojena na štolu z Budňanského potoka, byla vykopána několika dělníky, kteří byli údajně po vykonané práci popraveni, aby nevyzradili tajemství, kde se tento zdroj vody pro hrad nachází. Předešlo se tím hrozící otravě vody ze strany nepřátel. O tom, jestli nechal Karel IV. opravdu popravit kutnohorské havíře, však nevíme s jistotou. 

Skvělý cíl výletu

Na Karlštejně je stále co objevovat. Ať už je to jedna z dvanácti Bílých paní, které zde straší kvůli legendární vražedkyni Kateřině Bechyňové, či kvůli pokladu, který se na vás může vysypat z nějaké zdi skryté komnaty, jako se to stalo dělníkům při přestavbě v 19. století. 

Když se prokoušete dlouhým kopcem lemovaným předraženými restauracemi a stánky se suvenýry, věřte, že odměna na vrcholu za doprovodu nádherných nástěnných maleb mistra Theodorika budou zasloužená. Slavný hrad, jenž je jednou z nejnavštěvovanějších památek České republiky, nemusí být jedinou cílovou stanicí. Podél řeky Berounky se totiž nabízí hned několik dalších krásných míst, kde si užijete povznášející pohodu. Tak hurá na Karlštejn. 

Zdroj: Hrad Karlštejn, kastelán Jaromír Kubů z rozhovoru pro Český rozhlas, cestovinky.cz

KAM DÁL: Únos letadla v socialistickém Československu. Nepovedený pokus o emigraci skončil vraždou a sebevraždou