Rok 2022 si Ališer Usmanov za rámeček určitě nedá. Muž, jehož majetek před invazí na Ukrajinu podle časopisu Forbes dosahoval jmění v řádu 12,6 miliard amerických dolarů, se mu teď rozpadá pod rukama. Nutno ovšem dodat, že byť bolavé a citelné ztráty hlavně jeho podnikatelských aktivit na západě z něj určitě neučiní chudého důchodce. Jedním z důvodů jsou i švýcarské banky…
Rozkrádání sovětského majetku
Ališer Usmanov je prototyp klasického postsovětského podnikatele, jenž vyrostl na nových příležitostech, které ruku v ruce budoval stejně tak jako vztahy s důležitými politickými postavami Ruské federace. Jeho aktivity mají ovšem mnohem hlubší historii a k jedné z nich se vztahuje zajímavost a zkušenosti se sovětským vězením.
V roce 1980 byl odsouzen na šest let za zpronevěru a rozkrádání socialistického majetku. Tento podnikatelský škraloup mu ze životopisu vymazal soud v roce 2000, čímž mu pomohl rozvíjet své aktivity hlavně na západě. Otázkou je, jestli už se v této době na zahlazení stop podílel čerstvě dosazený prezident Ruské federace Vladimir Putin. Ten má totiž k tomuto muži velmi blízko.
Bohatství z igelitových tašek
Příznivci ekologie určitě neposkočí radostí, když se zmíní fakt, na kterém si Usmanov vybudoval své miliardové impérium. Už v Sovětském svazu se totiž pustil do továrny, která vyráběla tehdy nedostatkové zboží, jakým byly igelitové tašky. Jeho firma Agroplast z linky zásobovala Rusy jednou igelitkou za druhou a do té doby v podstatě luxusní zboží v kontextu Sovětského svazu pasoval na běžnou součást každodenního života. Dostal se tak v žebříčku moci o několik pater výše, což otevřelo další podnikatelské příležitosti.
Hlavní porci svého bohatství totiž získal skrze těžbu železné rudy a jejího zpracování do formy oceli. Jeho holding USM má podíl v metalurgickém gigantovi Metalloinvest, kterému patří několik ocelářských továren po celém Rusku a v Austrálii. K tomu všemu vlastní většinový podíl v druhém největším ruském telefonním operátorovi MegaFon, čímž jeho hyperaktivita v podnikatelské roli zdaleka nekončí. V roce 2006 koupil média Kommersant a jeho obsah se výrazně a přátelsky přetvořil loajálně k politice Vladimira Putina.
Moderní technologie
Usmanov je zároveň jedním z prvních zahraničních investorů do sociální sítě Facebook a čínského Xiaomi. Stejně tak nešetřil peníze, když investoval do Twitteru či Linkedin. Muž, jenž byl ještě před invazí na Ukrajinu prezidentem Mezinárodní šermířské organizace, se ovšem v současnosti stává jednou z “obětí” tvrdých ekonomických sankcí Evropské unie, USA a Velké Británie vůči ruským oligarchům. Postupně se k nim přidalo i Japonsko, Kanada, ale také Švýcarsko, kde ovšem vlastní stále několik účtů v bankách, které jsou napsané na jeho sestru. Německo nedávno Ulmanovi zabavilo jeho luxusní jachtu v hodnotě 600 milionů dolarů, která byla toho času v Hamburku na revizi a několika opravách.
Zmražen byl i majetek Usmanova ve Velké Británii, který dosahuje hodnoty až 6,3 miliard korun, a velký fanoušek anglického fotbalu má dokonce zakázaný vstup na Britské ostrovy. V minulosti měl totiž také svůj podíl v londýnském Arsenalu a jeho firmy finančně podporovaly liverpoolský Everton, který po invazi na Ukrajinu odstřihl jakékoliv podnikatelské vztahy, které mají spojení s Ulmanovem.
Hrdý přítel Putina
Muž, který svou mocenskou síť rozvinul po celém světě, ovšem velmi otevřeně několikrát podporoval a podporuje Vladimira Putina. Je autorem mnohokrát akcentovaného prohlášení: „Jsem pyšný na to, že se s Putinem znám. Že ho nemá nikdo rád, není jeho problém. Nemyslím si, že třeba Truman byl na celém světě po svržení atomové bomby na Nagasaki milován.“
Loajalita k Putinovi se mu dlouho vyplácela a současná západní politika právě cílí na rozhození mocných, kteří mají k ruskému prezidentovi blízko. Je ovšem otázkou, zda v současném konfliktu a kontextu budou mít podobné kroky tížený efekt.
Zdroj: irozhlas.cz, seznamzpravy.cz
KAM DÁL: Americká posedlost komunismem. Hon na čarodějnice odnesl i slavný Chaplin