Jediné, co si pamatoval, bylo jméno jeho dvojčete. Bratr mu vylíčil úplně jiný život

Amnézie může znamenat trvalou a úplnou ztrátu paměti
Zobrazit fotogalerii (3)
17.01.2020 - 16:00  

Paměť umí být někdy velmi křehká. Dokument s názvem Řekni mi, kdo vlastně jsem představuje silný rodinný příběh. Jedno z dvojčat po nehodě zcela ztratí paměť a jediný záchytný bod v jeho prázdnu je jednovaječné dvojče. Bratr se však rozhodl zatajit nepříjemná tajemství…

Internetová televize Netflix láká na pestrou škálu filmových titulů a žánrů. Jinak tomu není ani v žánru dokumentárních filmů. Jeden z posledních, který zaujal diváky, pochází z Velké Británie a mapuje velmi zvláštní rodinnou situaci ohledně dvojčat. Jedno z nich po nehodě na motorce přišlo o celou paměť. Neví, kdo je jeho matka, neví, kdo je vlastně on sám. Jediné, co si pamatuje, je jeho bratr Marcus. Ten mu je tak průvodcem života, který doopravdy nikdy nežil.

Amnézie

Lze si jen těžko představit pocit, který musí člověk zažívat, když ve svém dospělém životě zcela ztratí paměť. Všichni kolem jsou cizinci a člověk nezná ani sám sebe. Podobně rozsáhlá amnézie může být časově ohraničená, částečná nebo taky trvalá. Nejčastěji se toto závažné onemocnění přihodí po úrazu v oblasti hlavy. 

Když jedince postihne obecná amnézie, může se klidně stát, že člověk zapomene základní činnosti jako číst, psát nebo si zavázat kaničky u bot. Podobně se to stalo jednomu z hlavních hrdinů dokumentárního filmu Řekni mi, kdo vlastně jsem. 

Rodinné tajemství? 

Byl jediná naděje v hlavě a mysli člověka, který jinak o vše přišel. Minimálně v rámci lidské paměti. Bratr Marcus mu byl oporou a průvodcem. Učil ho znovu základní činnosti, jako je se vysprchovat, zavázat tkaničku, jíst příborem apod. 

Kromě toho se mu stal průvodcem jeho zapomenutého života. Představoval mu jejich přátele a vysvětloval zvláštní atmosféru, kterou museli s matkou a otcem zažívat ve velikém domě na britské vesnici nedaleko Londýna. 

Bratr svému dvojčeti bezmezně věřil, ten mu však vyprávěl úplně jinou skutečnost. Rozhodl se, že bratrovu ztrátu paměti využije k tomu vytvořit mu nový, lepší život, bez problémů a traumat, zcela normální rodinka, žije zcela normální život. V novém příběhu to tak je, ale jaká byla pravda? 

Zpověď na kameru

Intimní a unikátní příběh dvou bratrů je natočen velmi citlivým způsobem. Většinu času vidíme jejich tváře, doplněné reálnými fotografiemi. Ilustrační záběry nejsou pouhou výplní, ale spíše tvoří místy mrazivou a tajemnou atmosféru. Marcus totiž svému bratrovi zatajuje pravdu, a tím se z dokumentu stává psychologické drama. 

Oba muži mluví přímo do kamery, ale jsou sami. Kamera je opuštěná v místnosti a oni mají čas se vyjadřovat bez toho, aby se stylyzovali nebo propadali nervozitě. Vše postupně plyne k jejich vzájemné interakci, kdy očekáváme, co se vlastně stalo. Postupně se nám odkrývá opravdový příběh dvojčat a naše mysl je ve stejném očekávání jako u bratra, který ztratil paměť. 

Dokumentární film Řekni mi, kdo vlastně jsem nepatří mezi ty nejlepší počiny svého žánru, ale svoji výjimečnost drží na základě silného příběhu a na základě velmi sympatických hlavních postav.