Jiřičky ztrácejí svoje přirozené prostředí. Můžeme jim ale pomoci

Jiřičky každý rok spolehlivě najdou svoje staré hnízdo
Zobrazit fotogalerii (4)
09.04.2020 - 15:00  

Každoročně vyhlašuje česká ornitologická společnost “ptáka roku”. Pro tento poněkud hektický rok byla zvolena jiřička obecná - a ornitologové k tomu mají velmi dobrý důvod. Jiřička, stejně jako její loňská předchůdkyně hrdlička, jsou v současnosti ohrožovány lidskou činností a jejich ochrana je nezbytná.

Jiřička obecná má velikost menšího vrabce, poznat bychom ji mohli podle třepotavého letu. Celý spodek těla od brady po ocas je bílý, vrch hlavy, krk a hřbet jsou černé, s modrým až fialovým leskem. Křídla a ocas mají barvu temně šedou, s matným zeleným leskem. Zvláštností jsou také opeřené běháky i prsty až ke drápům, jenže ty jsou patrné jenom ve chvíli, kdy usedne. A takových momentů příliš není. Na zimu odlétá do zimovišť v Africe a ještě před odletem se stejně jako vlaštovky shlukují na drátech.

Tajemná jiřička

„Jiřička je všeobecně považována za všudypřítomný druh, který zná každé malé dítě, ale ani my, ornitologové, nemůžeme s jistotou říci, že jiřičku dokonale známe. Přesto, že žije v blízkosti lidí, pojí se s ní některá tajemství a záhady, které se nedaří objasnit,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

Kde přezimuje?

Zajímavé je, že ani odborníci si nejsou tak docela jisti, kde přesně jiřička přezimuje. „Víme, že jiřička při cestě do zimovišť překonává Saharu, ale kam až doletí, to je záhadou, kterou řeší odborníci napříč celým kontinentem. Navzdory desítkám tisíc kroužků, umístěným na opeřené jiřiččí nohy, se nám dosud ani jeden nevrátil ze zemí jižně od Sahary,“ vysvětluje Lukáš Viktora, odborník ČSO na ochranu ptáků v zástavbě. Díky kroužkování ale ornitologové vědí, že se jiřičky věrně vracejí tam, kde hnízdí.

Můžeme se těšit na jejich návrat

Přes zimu tedy u nás jiřičky neuvidíme. Nyní ale již brzy přijde doba, kdy se s nimi opět setkáme. Podle ornitologů se první z nich vrací už kolem svátku svatého Jiří, tedy přibližně 24. dubna. Většinou sice neomylně najdou svoje staré hnízdo, ale pokud se jim to nepodaří, postaví si nové z bláta a slin. Umisťují ho vždy na vnější zdi budov, nejčastěji pod římsy, do okenních nik nebo zapuštěných lodžií,“ říká Viktora.

Neubližujme jiřičkám

Jiřičky jsou schopné žít vedle lidí bez jakýchkoliv problémů a po staletí to tak také bylo. Až v poslední době s rozvojem moderních technologií dochází k problémům. Intenzivní zemědělství, všudypřítomné chemikálie a další momenty způsobují mimo jiné úbytek hmyzu, kterým se jiřičky živí. „K tomu se přidává i další, poměrně nový trend – shazování jiřiččích hnízd v obavách z hromadícího se trusu pod nimi. Přitom stačí pod hnízdo umístit podložku, která trus zachytí,“ radí Viktora.

Společenští ptáci

Jiřičky rozhodně nežijí samy. Jsou to ptáci společenští, kteří vytvářejí kolonie i o stovkách jedinců. V současné době ale ubývá míst, která by mohly jiřičky obydlit. „Na panelové zástavbě jsou oblíbeným hnízdištěm zapuštěné lodžie. Kvůli jejich zasklívání, případně preventivnímu zasíťování proti holubům, tak mizí další hnízdní příležitosti. Stačilo by použít pevně vypnutou síťovinu s většími oky, kterými holubi neprolezou, ale jiřičky ano,“  vysvětluje Viktora s tím, že odháněním jiřiček od svých domovů se zbavujeme malých pomocníků, kteří nás zbavují komárů, mšic, muchniček a dalšího hmyzu.

Jak můžeme jiřičkám pomoci?

Ke stavbě nebo opravě hnízda jiřičky potřebují mokrou hlínu. Pokud je sucho, nemají nejmenší šanci hnízdo postavit. Proto pokud zjistíme, že kolem domu létají jiřičky, můžeme jim pomoci vytvořením malého jezírka s blátem - stačí nádoba s hlínou, kterou zalijeme vodou. Stavební materiál je hotov…

KAM DÁL: Na Velikonoce se vejce nezdraží. Některá jsou dokonce v akci, takže můžete ušetřit.