Sověti se báli, že Gagarin ve vesmíru zešílí. Jeho tragická smrt je dodnes nevyjasněná

Jurij Gagarin Vostok 1 v podstatě nepilotoval. Sověti se báli, že by mohl ve vesmíru zešílet
 

Dnes je tomu přesně 60 let, kdy se první člověk podíval do vesmíru. Sovětský svaz zvítězil v souboji s USA a hrdina jménem Jurij Gagarin se pustil do neprobádané mise. Dlouho se ve vesmíru neohřál, ale po úspěšném návratu se stal milovanou celebritou. Proč byl na cestu do vesmíru vybrán právě on?

Jurij Gagarin byl skromný a srdečný. I takové vlastnosti mohou rozhodnout při výběru adepta, který má jako vůbec první člověk navštívit nekonečnost vesmíru. Síto uchazečů se z tisíců postupně zúžilo na šest.

12. dubna se však vesmírná loď Vostok 1 vznesla k nebesům, aby jednou obletěla planetu a následně se vrátila bezpečně na Zem. To se povedlo a Sovětský svaz měl svého nového hrdinu a nedocenitelný skalp ve vesmírném a politickém závodu v době studené války.

Hledáme kosmonauta

V lednu roku 1959 se vláda rozhodla pustit do výběru budoucího kosmonauta mezi řadovými piloty. Speciální skupina Institutu letecké medicíny určila kritéria, která musel adept bezpodmínečně splňovat.

Věk do 35 let, výška do 175 cm, váha do 75 kg a hlavně pevné a výborné zdraví. Výběr začal prohlídkou záznamů celkem 3 461 letců, z nichž bylo nakonec vybráno 206 kandidátů.

Skupina letců procházela od října do prosince roku 1959 několika prohlídkami. Jméno Jurije Gagarina bylo při následujících škrtech stále přítomné a po dvoukolovém pohovoru se dostal do skupiny 20 budoucích kosmonautů.

Úzký výběr uchazečů procházel téměř ročním a náročným výcvikem v nově zorganizovaném Středisku přípravy kosmonautů, které bylo nejdříve v Moskvě, ale následně se nastěhovalo do poeticky pojmenovaného Hvězdného městečka.

Tvrdý výcvik

Během tohoto výcviku se už definovala šestice mužů, kteří byli cvičeni přednostně právě pro budoucí let do vesmíru. Prakticky to znamenalo projít si na centrifuze přetížením do 12 G, podstoupit simulaci pohybu ve výšce 15 km, až dvě hodiny vydržet teplotu dosahující 70 °C a museli trávit osamoceni v izolační komoře až 15 dní.

Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji! 
— Gagarinova slova po letu

Zkoušení stavu beztíže při parabolických letech a parašutistický výcvik už byla, vedle všech výše zmíněných pokusů, legrace.

Definitivní výběr prvního člověka, který opustí naší planetu, byl znám 8. dubna, tedy jen 4 dny před odletem Vostoku 1, ale všem už bylo předem jasné, že Gagarin je ten pravý.

Jedeme!

Po téměř dvouletém tvrdém výcviku a nekonečných prohlídkách byl tedy Jurij Gagarin určen jako ten, kdo první poletí do vesmíru. Zcela pochopitelně zklamaný náhradník German Titov si musel počkat na vesmírnou loď Vostok 2.

Noc před odletem údajně strávili Gagarin a Titov společně v dřevěném domku na základně, kde nemohli ani jeden usnout, a nebylo se čemu divit.

Datum 12. dubna 1961 je tučným písmem vepsáno do dějin kosmonautiky. Pro hlavního aktéra celého vesmírného dramatu vše začalo budíčkem v 5:30 moskevského času. Oba kosmonauti dostali nejdříve snídani z tuby a absolvovali krátkou zdravotní prohlídku. Oba deset minut před sedmou hodinou dorazili na startovací plošinu.

Gagarin už dvě hodiny před památným startem seděl v lodi Vostok 1 a komunikoval s řídicím centrem a při čekání na start mu do uší pouštěli písně na přání.

V 9 hodin a 7 minut moskevského času odstartoval Jurij Gagarin se slovy “Jedeme!” z kosmodromu Bajkonur do vesmíru.

Strach, že zešílí

Odlet se odehrál bez komplikací, ale motory fungovaly o něco déle, než bylo původně plánováno. Gagarin se tak dostal na vyšší oběžnou dráhu. Brzdicí motor však nevypověděl službu a Gagarin se mohl kochat z neskutečného pohledu na planetu Zemi z oběžné dráhy.

Napil se a najedl. Své dojmy a poznatky zapisoval, a když mu ve stavu bez tíže uplavala tužka, vše na dálku diktoval do kosmického střediska. Velmi zajímavý byl fakt, že celý let byl řízen automaticky, aniž by ho mohl Gagarin ovlivnit či nad ním převzít kontrolu.

Tento postup byl zvolen, protože v té době existovala reálná obava, že se člověk ve vesmíru může dočista zbláznit. Převzít řízení lodi mohl jen jediným způsobem, ale předem musel zadat bezpečnostní kód, který byl pojistkou toho, že byl mentálně v pořádku.

K tomu však nedošlo. Gagarin byl ve vesmíru 108 minut a největší komplikaci prožil při přistání, kdy se brzdicí motor nevypnul správně, unikalo z něj palivo a modul se dostal do rotace.

Jurij Gagarin však nakonec ve zdraví dokonal svůj slavný let, i když se nejednalo o kompletní oblet Země. Místo přistání totiž leželo na západ od kosmodronu Bajkonur. Skromný hrdina ze Sovětského svazu se však proměnil během jediné hodiny v celebritu po celém světě.

Jako dokonalý nástroj propagandy se stal později obětí úspěchu a démonů. Hvězda padlá z vesmíru za záhadných okolností zemřela ve svých 34 letech v kokpitu MiGu-15UTI. 

KAM DÁL: Od nevzhledné krabice k miliardám. První Apple je na první pohled k smíchu

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru