Malé i velké české vynálezy. Od pexesa po kontaktní čočky

Je tomu jen pár dní, kdy zemřel Zdeněk Princ, který vynalezl populární společenskou hru pexeso. Zábavný test paměti však není jediným vynálezem, který se může pochlubit titulem: Made in Czech republic, potažmo Czechoslovakia. Jaké další geniální výtvory změnily svět?

01.10.2019 - 15:00  
Zdeněk Princ nedávno zemřel. Zůstalo po něm úžasné pexeso
Zobrazit fotogalerii (3)

Příběh o tom, jak vzniklo pexeso, je kouzelný. Výtvarník Zdeněk Princ pracoval jako mozaikář v pražské katedrále svatého Víta a tehdy mu blesklo hlavou. Vytvořím pexeso.

První indiánské vyšlo v masivním náladu 10 tisíc kusů a hned bylo jasné, že se jedná o hit. Indiány doplnilo pexeso dopravní a následně s nejoblíbenějšími postavičkami z Večerníčku.

Dnes snad neexistuje česká domácnost, kde by nebylo pexeso. Byť se mu v konkurenci moderních her asi nedaří tolik jako v minulosti, věřte, že vás bude bavit i po letech, kdy na ně padal prach. Jednu partii ve jménu nedávno zesnulého Zdeňka Prince si bezesporu zaslouží.

Patentka

Život v oděvním průmyslu byl od roku 1902 zase o něco pestřejší. Tehdy totiž vznikl kovový stiskací knoflík složený ze dvou dílů. Vynález je spojen se dvěma jmény Jindřichem Waldesem a Hynkem Pucem.

Druhý jmenovaný vytvořil mechanický stroj, který umožnil mechanickou výroku patentek, a tím dokázal nahradit práci až deseti dělníků. Hlavní díl výroby tehdy převzala firma Koh-i-noor Waldes.

Kostka cukru

Kdo by si někdy neosladil život. I sám velký filmový Federico Fellini věděl, proč nazval jeden ze svých nejúspěšnějších filmů La Dolce vita (Sladký život). Sice se nejednalo o životopisní snímek, který by mapoval historii cukru, ale jistě se mu alespoň jednou životě dostal do ruky poklad zvaný kostka cukru.

Ředitel dačické rafinerie Jakub Kryštof Rad si v polovině 19. století nechal patentovat kostkový cukr. Do té doby se cukr distribuoval jako velká, nepraktická homole.

Nápad na vynález údajně vznikl po tom, co se jeho žena při odštipování cukru zranila a Kryštofu Radovi sdělila, ať vymyslí praktičtější způsob, jak si vzít cukr než kladivem, kleštěmi a páčidlem.

Kontaktní čočka

Vynález, kterému se žádný jiný nevyrovná. Nic tak významného na našem území nevzniklo a to má Otto Wichterle obrovskou konkurenci. Kontaktní čočka se však stala opravdu světovým produktem, který řeší a pomáhá lidem, kterým neslouží zrak tak, jak má. Náhrada za brýle, kterou na oku nepoznáte, však kvůli mnoha politickým překážkám vznila zcela nestandardně na stavebnici Merkur v koupelně slavného vědce.

Ten už byl velmi blízko úspěšnému dokončení, když byl celý projekt oficiálně ukončen. Wichtrele se nevzdal a v improvizovaných podmínkách vytvořil kontaktní čočku, která doslova změnila svět. Sám z toho však moc užitku neměl.

Bleskosvod

Wichterle však není jediný, který svým vynálezem v podstatě změnil svět. Prokop Diviš ho udělal minimálně bezpečnějším. Vynález bleskosvodu, tedy hromosvodu, vynalezl v 18. století na své farní zahradě v Příměticích kousek od Znojma. O prvenství se však dělí také s vědcem a později prezidentem USA Benjaminem Franklinem. Ten totiž ve stejné době prováděl podobné experimenty.

Mnoho dalších

Národ kutilů a malých i velkých vynálezců přinesla na svět desítky významných novinek. Kaplanova turbína, lodní šroub, remoska, ruchadlo, oblouková lampa - a to nemluvíme o tom, co má na svém kontě Jára Cimrman. Třeba takové dvojdílné plavky.