Masakry ve válce v Jugoslávii. Nejkrvavější konflikt poválečné Evropy straší dosud

Masakr v Srebrenici je jedním z největších zločinů moderní historie
06.08.2020 - 07:00  

Smrt Jozipa Tita destabilizovala chod celé Jugoslávie. Srbové, Chorvati a multietniční příslušníci Bosny a Herzegoviny zvyšovali svoje nacionalistické tendence, které vyústily v nejkrvavější vojenský konflikt v poválečné Evropě. Není tomu ani 30 let, kdy válka v Jugoslávii skončila, ale její jizvy bolí dodnes. Jaké největší masakry lze v tomto kontextu připomenout?

Zajímavý vhled do války v Jugoslávii měla americká teoretička fotografie Susan Sontag. Ta uvedla příklad manipulace ve válce na Balkáně skrze fotografii mrtvé rodiny s malými dětmi. Jedna a ta samá fotografie se objevila v obou znepřátelených táborech. Jedna strana tvrdila, že to udělali Srbové, druhá zase, že se jednalo o Chorvaty.

Pravda nebyla důležitá, ale zlost a touha po pomstě ano. Válka není nikdy spravedlivá, ale pohled na to, co se dělo ještě před několika lety nedaleko našich hranic, jen poukazuje na fakt, že nevíte hodiny ani minuty, kdy se lidé projeví v té nejhorší možné podobě. 

Genocida v Srebrenici

Válka v Jugoslávii přinesla mnoho partyzánských a guerillových útoků, které nekompromisně a nelidsky likvidovaly příslušníky jiného etnika a jiné národnosti. Symbolem těchto masakrů je bezpochyby ten úplně největší, který se odehrál v bosenské vesnici Srebrenica.

Tehdy totiž Vojska Republiky Srbské vedené generálem Vladkem Mladičem společně s paramilitární jednotkou “Škorpioni” pod kontrolou Ministerstva vnitra Srbska spáchala válečný zločin výhradně vůči muslimům bosenské národnosti.

Svým rozsahem se jedná o jeden z největších zločinů moderní historie. Aktuální seznam pohřešovaných a zavražděných čítá 8 373 jmen, z toho 74 žen a 33 dětí mladších 15 let. Radko Mladič je v současnosti odsouzen k doživotnímu trestu za zodpovědnost nad zmíněným masakrem v Srebrenici a také za obléhání Sarajeva, kde zemřelo 11 tisíc lidí. Dopaden byl až v roce 2011.

Masakr na farmě Ovčara

V porovnání s číslem výše zmíněného masakru v Srebrenici bychom se mohli domnívat, že se nejednalo o nic tak brutálního. Finální čísla obětí však nemusí nutně vypovídat o významu podobných zločinů. Za tento čin byli souzeni důstojníci Jugoslávské lidové armády a zavražděno bylo cca 250-260 osob, které byly z řad vojáků, ale také civilistů.

Když Jugoslávské lidové armády dobyly město Vukovar, nacházelo se hned několik poražených chorvatských vojáků, včetně civilistů, v budově místní nemocnice. Ti měli být podle politické dohody evakuováni. Už v nemocnici však došlo k několika incidentům, které poukazovaly na fakt, že se situace nevyřeší mírovou dohodou.

Samotnou evakuaci nakonec neprováděla jugoslávská vojska, ale srbské paravojenské jednotky. Ty po svém příjezdu zahradily přístup Červenému kříži a místo převozu dotyčných osob na území Chorvatska byli všichni převezeni na prasečí farmu Ovčara, která byla v roce 1991 přeměněna na zajatecký tábor.

Mnoho zajatců zde bylo brutálně zmláceno a následně zastřeleno. Civilisti společně s příslušníky chorvatské armády byli naházeni do masových hrobů, které byly následně zasypány. Pro Chorvaty se jedná o jeden z nejbolavějších symbolů chorvatské války za nezávislost. Mezi mrtvými byli také někteří západní novináři a dobrovolníci, kteří chtěli v zasažené oblasti pomoci. Z hrobů bylo identifikováno 193 lidí.  

KAM DÁL: Muž, kterému boří sochy. Objevitel Ameriky Kryštof Kolumbus má i dnes celou řadu tajemství.