Nejhorší požáry na světě: Roztavený asfalt a šílený císař Nero

Londýn vzpomínal na ničivý požár v roce 1666 tím, že zapálil repliku tehdejší města
Zobrazit fotogalerii (3)
21.01.2020 - 15:00  

Austrálie se pomalu probouzí do nové životní kapitoly. Jeden z nejhorších požárů v historii totiž zásadně promluvil do tamní krajiny a znamenal zkázu pro živočichy a celý ekosystém planety dostal pořádně zabrat. V minulosti se svět musel vypořádat ještě s horšími požáry. O jakých je řeč? 

Zvířata nemají kam utéct, lesy mizí a lidská obydlí se proměňují v prach. Masivní požáry vždy působí jako obrazy apokalypsy a pro ty, kterých se to bezprostředně týká, to také existenciální katastrofu znamená. Obzvlášť, když se oheň rozšíří po městě. 

Velký požár Říma

Za jednou z nejhorších civilizačních katastrof způsobenou požárem musíme hodně hluboko do historie. Nejděsivější na této skutečnosti je, že ji pravděpodobně způsobil člověk. Konkrétně se vše odehrálo v červenci roku 64 a zápalkou škrtl nenáviděný císař Nero, kterého historie prezentuje jako tyrana a krutovládce. 

Zda masivní požár Říma, který v podstatě celý během pár dní vyhořel, opravdu způsobil Nero, není vůbec jisté. Faktem ale zůstává, že hořelo neuvěřitelných šest dní a sedm nocí, během kterých zmizelo až 70 % procent tehdejšího města. Tisíce mrtvých a další tisíce lidí bez domova. Takové byly nejbolavější výsledky tragické události ve městě, které bylo středem tehdejší civilizace. 

Tokijské peklo

Ještě před drtivým dopadem atomových bomb se Japonsko muselo probouzet z pekla. Konkrétně v šlo o rok 1923, kdy vznikl masivní požár po silném zemětřesení v japonské metropoli Tokio. K šíření plamenů bohužel napomáhal silný vítr, tehdy totiž v regionu foukal tajfun. 

Asi největší škody způsobil oheň v centru u Rikugun Honjo Hifukusha, kde údajně řadilo ohnivé tornádo. Jen na tomto místě zemřelo více jak 38 tisíc lidí. 

Celkem však vinou rozsáhlého požáru zemřelo přes sto tisíc lidí. Ze dne na den se dva miliony lidí stali bezdomovci. Některé detaily z této tragické události jsou opravdu strašidelné. Lidé umírali, protože jim nohy uvízly v roztaveném asfaltu. Požár se podařilo uhasit až po dvou dnech. 

Londýn v plamenech

Už datum této tragické události svádí k přirovnání s peklem. Jestli to bylo dílo satana, tak si totiž nemohl vybrat lepší rok k uskutečnění pekla na Zemi. Od 2. září do 6. září v roce 1666 se v Londýně rozpoutal tak silný oheň, že jeho teplota dosahovala až 1 250 stupňů Celsia. 

Vše se rozšířilo z pekařského domu a čtyři dny v plamenech si vzalo na svědomí více jak 80 tisíc mrtvých. Přesné číslo však může být mnohem větší. Tehdy se totiž nepočítalo s chudinou a lidmi bez domova, kteří zemřeli právě v plamenech jednoho z největších požárů, který zasáhl hrdý Londýn. 

Amazonie, Sibiř a Austrálie

V historii naší civilizace bychom našli mnoho dalších příkladů hořících měst, které si vybralo daň v podobě obrovského množství lidských obětí. Nebylo by však v pořádku opomenout i události, které obrazně řečeno ještě dohořívají. To, čeho jsme byli svědky v minulém roce v Brazílii, totiž sice lidský druh neohrožuje bezprostředně, ale důsledky pro celou Zemi to může mít v budoucnu katastrofické. 

Amazonie v plamenech totiž znamenala pro Zemi to, co pro lidské tělo znamená rakovina plic. Když k tomu připojíme masivní požáry na Sibiři a poslední rozsáhlou přírodní katastrofu v Austrálii, dostáváme se do velmi těžkých časů, kdy příroda začíná velmi dramaticky reagovat na některé lidské jednání. 

Vypalování pralesa v Amazonii s vidinou nového hospodářského území, Sibiř nechaná napospas a změny podnebí v Austrálii jsou vykřičníky, které nelze ignorovat.