Obdivuhodní Vietnamci. Největší zahraniční komunita cizinců má kořeny až v hlubokém socialismu

Tržnice je svět sám o sobě
Zobrazit fotogalerii (3)
30.03.2020 - 14:00  

Jejich inspirativní gesto nešlo přehlédnout. Káva a čaj pro příslušníky ochraného sboru zdarma, některé potraviny zdarma dokonce pro seniory. Solidarita vietnamských majitelů malých večerek a restaurací je obdivuhodná. Tato komunita si získává zasloužený respekt vlastně od té chvíle, kdy se tisíce z nich rozhodly zakořenit v Čechách. 

Českou republiku si bez nich už nelze představit. Byť u nás nejsme zrovna přehlídkou pestrých etnických komunit, osoby s vietnamskou národností k nám bezesporu už mnoho let patří. Museli přežít tvrdý rasismus na začátku devadesátých let, kdy je pravicoví extrémisti honili po ulicích, následně každodenní projevy xenofobie, až se nakonec Vietnamci stali pevnou součástí naší společnosti a svou odlišností obohacují naši provázanou kulturu. Proč si vlastně vietnamská komunita vybrala k novému začátku právě naše území? 

Na zkušenou

Vzhledem k tomu, že bylo Československo a Vietnam společně oděno do rudé barvy komunistického režimu, vytvořila se fungující mezistátní spolupráce. Některým Vietnamcům bylo umožněno již od konce padesátých let cestovat do Československa za prací či studiem. 

Hlavní vlna zájmů však nastala po roce 1973, což se promítlo do celkových čísel, kdy v polovině osmdesátých let bylo v Československu 28 tisíc Vietnamců. Útěk z Asie se pro dotyčné často uskutečnil jen díky úplatkům či dobrému postavení ve vietnamském systému. Když skončil komunistický režim, v Československu však zůstalo pouze deset tisíc Vietnamců. Ti se však pochopitelně domů nehrnuli… 

Lepší zítřky

Kdo si mohl vybrat, zůstal ve svobodném Československu. U zdejších Vietnamců tak rozhodla nová ekonomická příležitost a možnost nechat důstojně vzdělávat svoje děti. Mnoho dalších se však do Čech dostávalo nelegálně z NDR, Slovenska, Maďarska, Polska a Ruska. Kvůli cestě do Česka byli Vietnamci ochotni podplácet úředníky nebo obcházet zákon. 

Úplně první generace Vietnamců se zde usadila, aby si po revoluci vydělávala převážně pouličním prodejem v tržnicích. Ať už šlo o padělané oblečení dovezené z Číny, ovoce, zeleninu, alkohol, čínské jídlo v restauracích či vlastně úplně cokoli vás napadlo. V tržnicích jste sehnali opravdu cokoli jen s tím problémem, že se nejednalo o kvalitní zboží. 

Postupně se však odhalovala i rozsáhlá nelegální činnost a nešlo o falešné logo na tričku. Vietnamci ve velkém obchodovali s drogami, ale také obchodovali s lidmi. Ne všechno je ve vztahu s vietnamskou komunitou zalité buddhistickým sluncem. 

Vietnamští Češi

Za druhou generaci vietnamské komunity pokládáme ty, kteří se zde narodili a od dětství se zapojili do zdejšího školního systému. Získali si trochu nelichotivý titul banánové děti (navrch žluté, uvnitř bílé). První krůčky generace Vietnamců narozených v České republice sice ještě neprojevovaly tak velkou snahu zapadnout do místní kultury, ale vlivem školního systému se postupně sloučily obě odlišné společnosti, což je patrné hlavně po roce 2009, kdy vidíme Vietnamce s vlastními plány a iniciativou v obchodu, práci a příležitostech. 

Vietnamská pomoc

Většina z nás má s Vietnamci zkušenost skrze kamenné obchody, tržnice či restaurace. Češi na nich skoro bezvýhradně obdivují pracovitost a pokoru. V současné koronavirové krizi se však ukázal i nový rozměr jejich vlastností, a to je solidarita a sounáležitost. 

Policie, vojáci i záchranáři mají v jejich obchodech speciální výhody zdarma, kdo měl velký počet roušek, rozdával je na pultu u kasy, a speciální ceny také někteří upravili pro důchodce a bezdomovce. Česká kultura tak má už několik desítek let jeden prvek, který ji ovlivňuje každý den. Vietnamská komunita je už úzce spjatá s tou naší a města bez nich si snad už ani nelze představit.

KAM DÁL: Stát ve státě. Vietnamská Sapa je unikát, kde se rozhodně nebudete cítit jako doma.