Pražská alkoholická záchytka, která inspirovala svět. První se však pravděpodobně zrodila v Rusku

První záchytná stanice vznikla v roce 1951 v Praze
07.10.2020 - 14:00  

Když někdo přebere, může se nedobrovolně probudit na tzv. alkoholické záchytce. Městský prvek je dnes samozřejmou součástí každého velkého města, ale nebylo tomu tak vždycky. Poněkud depresivní hotel pro extrémní případy je strašákem každého, kdo trochu více holduje alkoholu a přestane se ovládat. Československo je v tomto ohledu pokrokové a systém té úplně první záchytky u nás se stal vzorem pro celý svět… 

 

Apolinářská ulice je jednou z nejzajímavějších v Praze. Nádherná porodnice od mecenáše a architekta Josefa Hlávky, dům, kde bývala děsivá výlevna Jedová chýš, několik tajuplných zákoutí, nad Albertovem a také první československá Protialkoholická záchytná stanice. Kdo se tak chce v Praze toulat po neznámé historii, nemůže tuto oblast rozhodně minout. Jak ale vznikla tato konkrétní “služebna” a proč byla inspirací i pro podobné záchytky až ve vzdáleném USA? 

První z Ruska

Byť by to znělo skvěle a senzačně, tak záchytná stanice v ulici Apolinářská není první na světě. Není totiž žádné překvapení, že tento “vynález” pochází z Ruska. Údajně první záchytná stanice vznikla v ruském městě Tula v roce 1902 a další ruská města následovala. V Československu se mohli první opilci do útrob nového zařízení podívat v roce 1951. Kdo byl prvním zákazníkem? Znovu se nejedná o žádné překvapení. Byl to ruský námořník a to rozhodně není žádná prvoplánová pohádka. 

Hlavní iniciátor, který stál za otevřením tohoto pavilonu, byl český bojovník proti alkoholismu Jaroslav Skála. Jeho projekt se zdařil a ohlas byl vyslyšen i v zahraničí. Princip záchytného zařízení pro nedobrovolný pobyt opilých lidí, kteří jsou nebezpeční vůči sobě a svému okolí, veřejnému či cizímu majetku a třeba se na veřejnosti obnažují, měl v Praze velký úspěch. Netrvalo dlouho a podobný princip a systém se rozrostl do dalších měst v Československu. Stalo se však něco velmi kuriózního. 

Podobné pobočky vznikaly také v zahraničí a právě koncept vytvořený Jaroslavem Skálou následovali například v americkém městě St. Louis, kde je v zakládací listině zmínka právě o pražském záchytném zařízení. 

Trošku čísel

Za prvních třicet let bylo v záchytné stanici ošetřeno až 180 tisíc nedobrovolných pacientů, v celém Československu jich bylo více jak jeden milion. Pobočka v Apolinářské stále funguje a naopak se rozrůstá ještě o několik dalších zajímavých oddělení, jakými jsou třeba sexuologie. Velká část personálu a kapacit se však v roce 1993 přestěhovala do nemocnice Na Bulovce. 

V Apolinářské ulici se v současnosti léčí také závislost na návykových látkách, ale také gamblerství a léčba duševních poruch. Existence zařízení, jako je záchytná stanice pro opilce, tak jen podtrhává až přehnaně dobrý vztah k alkoholu, který Češi již tradičně a dlouhodobě pěstují po celé zemi. 

Byť Rusové drží primát, a to nejenom v pití alkoholu, můžeme s hrdostí říct, že moderní a profesionální záchytné protialkoholické zařízení jsme otevřeli jako první na světě.

KAM DÁL: Stavba jako z jiného světa. Vysílač a hotel na Ještědu částečně vznikl ze sbírky místních občanů

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru