Pražský most, z kterého šlehaly plameny. Přehlížená památka okouzlovala a děsila kolemjdoucí

Fotografie draků předtím, než byli nainstalováni na Čechův most
Zobrazit fotogalerii (3)
 

Praha není jenom stověžatá, ale nabízí pohled na Vltavu, přes kterou vede nejeden významný most. Ten nejikoničtější samozřejmě vede ze Starého Města na Malou Stranu a nese jméno Karla IV. Ve stínu několika dalších staveb přes řeku však stojí secesní skvost, který svou podobou po dokončení šokoval, překvapoval a děsil Pražany. O jakém je řeč? 

Když se spustila asanace židovského města, bylo vytvořeno hned několik významných stavebních zásahů, které ze Starého Města pražského plánovaly udělat moderní čtvrť se vším všudy. Široké bulváry, honosné činžovní domy, ale také jeden velmi zdobný most, jenž byl sám o sobě chloubou technického pokroku. Řeč je o Čechově mostu, který je sice nejkratší, ale o to více se snažil zaujmout jinými architektonickými kousky.

Jediný z oceli

Kromě toho, že je nejkratší, jedná se také o jediný most, jehož konstrukce je z oceli. Vybudován byl v letech 1905 až 1908 podle návrhu architekta Jana Kouly, který rozpracovali Jiří Soukup, Václav Trča a František Mencl. Úplně původní představy vzniklé z radikální změny židovského města měly být mnohem odvážnější. 

Most měl navazovat na mnohem delší bulvár, který měl vést až z Václavského náměstí. Čechův most však neměl ústit pouze na nábřeží pod Letenskou plání, jak je to tomu dnes, ale ve svahu měl vést průkop či tunel. Z těchto velkých plánů se nakonec ustoupilo a Pražané je mohou vidět na výkresech v expozici Technického muzea, které shodou okolností stojí právě u Letenské pláně.  

Technická kouzla

Vzhledem k tomu, že v místech, kde Čechův most stojí, je Vltava velmi úzká, muselo být využito jen málo pilířů. Tento technický fakt ovlivnil šířku oblouků a celkovou plochost mostu, jenž na sebe upozorňuje zcela jinými dekorativními a technickými prvky, než je monumentalita a masivní provedení. 

Stavba byla dokončena slavnostně za přítomnosti císaře Františka Josefa I., který měl tu čest položit poslední závěrečný kámen do pilíře mostu v roce 1907. Už samotné chodníky naznačovaly, jakým způsobem chtěli autoři mostu zaujmout oko Pražanů. 

Ty byly totiž složené z mozaikových obrázků, na nichž bylo možné vidět malé rybičky a šachovnice. Kouzlo a krása mostu je tedy spojena hlavně s jeho perfektní výzdobou. Sochař Antonín Popp na čtyři pilíře mostu ztvárnil bohyni Viktorii v bronzovém provedení, které stojí na zasklených lucernách ve výšce 17,5 metru. K tomu všemu drží sochy drží pozlacené ratolesti. 

Na zhlavích mostu jsou usazeny ženské postavy světlonošů s pochodněmi a bronzoví trojhlaví draci, kteří drží znak Prahy. V původním provedení byly tyto sochy napojené na plynové připojení, takže se lidem nabízela neskutečná podívaná, když pochodně a zmínění draci šlehali oheň. Kromě toho, že se jednalo o technickou vymoženost, svým způsobem byl tento prvek také reklamou na pražské plynárny, které spolufinancovaly stavbu mostu. 

Vzhledem k tomu, že byl most dokončen v roce 1907 a o rok později spuštěn jeho provoz, toto ohnivé divadlo se stalo zajímavou a pro mnohé možná až děsivou atrakcí, na kterou se však bezesporu nezapomíná. 

Zdroj: Národní technické muzeum

KAM DÁL: Odstřelený Stalin na Letné byl největším sousoším v Evropě. Sochaře dílo dohnalo k sebevraždě