Převratný objev: Podařilo se určit místo v Africe, kde žili první lidé

Vědcům se podařilo určit oblast v Africe, kde pravděpodobně žili již před 200 000 lety předkové moderního člověka, než začali migrovat do dalších míst na zeměkouli. Podle studie publikované nyní v časopisu Nature pobývali první lidé na území dnešní severní Botswany v místech, kde jsou dnes solné pláně. Ty však dříve tvořily dno rozsáhlého jezera, označovaného nyní jménem Makgadikgadi.

29.10.2019 - 17:00  
S každou změnou lokality se podle vědců změní i genetická informace člověka

Závěry studie ale někteří vědci zpochybňují. "Dlouho se ví, že se předchůdce nynějších lidí objevil před 200 000 lety v Africe. Nevěděli jsme ale, kde se nacházela jeho domovina," řekla hlavní autorka studie jihoafrická genetička Vanessa Hayesová.

Skupina vědců založila svou studii na genetickém výzkumu, který umožňuje zkoumat modely migrace. S každou změnou lokality se totiž podle Hayesové změní i genetická informace člověka.

Žijí tam prý dodnes

Vědci zkoumali 200 genetických znaků mitochondriální DNA, která se dědí po matce, na současné populaci v Namibii a Jihoafrické republice, tedy v oblasti, která byla dlouho pokládána za jednu z kolébek lidstva.

Testy DNA tamních obyvatel však prokázaly jen velmi malou přítomnost potřebné mateřské genetické linie. Při dalším srovnávání genomů se pak vědcům podařilo zjistit stopy pravěkého předchůdce dnešních lidí v Khoisanech, etniku lovců-sběračů, kteří v oblasti žijí dodnes. Podle expertů tedy všichni lidé na celé Zemi mají právě tohoto předka. "Věřím, že jsme v jednu chvíli všichni byli Khoisané," vysvětlila vědkyně.

Oblast v poušti Kalahari

Khoisané byli první moderní lidskou komunitou. Žili na jednom místě asi 70 000 let, což vědci vyvodili z toho, že u nich zůstal po takto dlouhou dobu stejný genom. Dlouho prosperovali v regionu zhruba o velikosti Nového Zélandu jižně od řeky Zambezi, kde se nyní nachází Namibie, severní Botswana a Zimbabwe. Dnes je tato oblast součástí rozsáhlé pouště Kalahari, dříve ale bývala plná vláhy a zeleně. Geologická analýza spojená s klimatickými modely ukázala, že se zde rozkládalo obrovské jezero, jež bylo dvakrát větší než dnešní Viktoriino jezero.

Klima se ale v oblasti začalo podle oceánografa a spoluautora studie Axela Timmermanna měnit. Jezero vyschlo a oblast byla stále sušší. Jedna skupina lidí odtud proto před 130 000 lety odešla na severovýchod, další o 20 000 let později na jihozápad. Tím podle vědců začaly migrační pohyby, jež po několika dalších desítkách tisíc let vedly k osídlení všech kontinentů. Do Evropy první lidé dorazili asi před 50 000 či 40 000 lety.

Ne všichni souhlasí

Někteří lidé ale v oblasti zůstali a adaptovali se na místní vyprahlé podmínky. Jejich potomci zde žijí dodnes a stále se živí jako lovci a sběrači. Proto si Hayesová myslí, že jsou pravěkými předchůdci dnešních lidí. "Khoisané, kteří zde žijí, nikdy tuto pravlast neopustili. Sami vědí, že tu byli vždycky, povídají si o tom z generace na generaci. A já jsem to musela vědecky dokázat zbytku světa," tvrdí vědkyně.

Postup Hayesové ovšem kritizuje profesor Chris Stringer z Muzea přírodní historie v Londýně. Podle něj studie vyvozuje z omezených dat příliš rozsáhlé závěry. Jiné analýzy totiž došly k odlišným výsledkům a některé archeologické nálezy poukazují na to, že lidé pochází spíše z východní Afriky. Lidských domovin by tedy mohlo být více, ještě však zbývá je objevit, píše server BBC.

Klíčová slova: