Příběhy lidí po probuzení z kómatu: Patnáct let pouze přihlížel, jak se svět kolem něj mění

Někdo se probudil z kóma po devatenácti letech a téměř se na něm nic neprojevilo
  |   zajímavost

Tělo leží na lůžku a přístrojích, srdce tluče, plíce dýchají a mozek spí. Člověk může být v kómatu několik minut, hodin, či dokonce let. Kdo má tu smůlu a vážné zranění ho vyřadilo dlouhodobě, jeho perspektiva na návrat k běžnému životu po probuzení není většinou pozitivní. Jsou ovšem výjimky a některé příběhy lidí, kteří se nečekaně probudili a pokračovali v životě, fascinují snad úplně všechny. 

Těžký stav bezvědomí uloží pacienta na nemocniční lůžko a ten nereaguje na vnější podněty, ani na bolest jako takovou. Většina příčin hlubokého “spánku” vychází z úrazu hlavy, vnitřního krvácení do mozku či edému na mozku. Důvodů může být mnohem víc od selhání jater a rakoviny, ale úraz hlavy v tomto nelichotivém žebříčku vede s velkým náskokem. Jen málokterý člověk, který upadl do hlubokého kóma, se probudí bez následku. I tak najdeme hned několik neuvěřitelných příběhů, nad kterými zůstává rozum stát. 

Prostřelená hlava

Mladý americký policista Gary byl při přestřelce zasažen do hlavy. Byť se kulka v mozku vyhnula životně důležitým částem, upadl po operaci do kómatu v roce 1989. Velkou část mozku mu museli doktoři vyoperovat a ve 33 letech ho nečekala v podstatě žádná budoucnost. Všechny přítomné ovšem po sedmi letech překvapil nečekaným probuzením. Pochopitelně se očekávalo, že Gary bude jako vyměněný, ale opak se stal pravdou. 

Garyho paměť fungovala úplně stejně jako před nehodou a kromě samotného incidentu při přestřelce si pamatoval úplně všechno ze svého života. Ještě extrémnější je příklad mladíka Terryho, jenž se v roce 1984 ve svých devatenácti letech stal obětí autonehody a upadl do kómatu na dlouhých 19 let. Když se v roce 2003 probudil, bylo zcela jiné století. Dlouhý spánek nebyl bez následků. Jeho tělo je zcela paralyzováno a paměť funguje zmateně. Pletení pojmů a souvislostí ovšem znepříjemňuje fakt, že se duševně cítí stále na 19 let, tedy v letech, kdy se stala ona autonehoda. 

Polský železničář

Husí kůže naskakuje při čtení příběhu polského železničáře Jana. Ten v roce 1989 po úrazu upadl do kómatu na dlouhých 19 let. Problém ovšem vznikl ve chvíli, kdy byl sám schopen o procesu svého hlubokého spánku referovat rodině a doktorům. Odhalil totiž, že reálně kóma prožíval pouhé 4 roky a zbytek času jen nebyl schopen komunikovat a hýbat tělem, aby lékařům a rodině naznačil, že je plně při vědomí. 

Jen těžko představitelných 15 let života muselo být šílené utrpění. Život Jana nakonec skončil v roce 2008 v důsledku nádorového onemocnění mozku, což je dle několika nepotvrzených teorií také důvodem, proč se z kómatu probudil, ale nebyl schopen ničeho. Dojemná vrstva neuvěřitelného příběhu se nachází ve vysvětlení samotného Jana Grzebského, který před smrtí tvrdil, že ho z kómatu probrala jeho žena pravidelnými návštěvami a modlitbami. 

Po dlouhých 19 letech se také musel potýkat se zcela proměněným světem. Lidé s mobilními telefony, ale také jiný režim a zásoby jídla v obchodech vnímal jako zázrak, který nechápe. Navíc jeho čtyři děti přivedly za dobu jeho spánku na svět hned 11 vnoučat. 

Zdroj: uberalles.live, svetkreativity.cz, enigmaplus.cz

KAM DÁL: Když děti přijdou do školy se zbraní v ruce: Masakry jsou na denním pořádku, policie má někdy dostatek informací dopředu.


Životní styl

Zdraví

Hobby