Věříte, že Neil Armstrong se jako první člověk prošel po povrchu Měsíce 20. července 1969? Pravděpodobně děláte správně. Jeden z nejvýznamnějších dnů, který dokázal, že lidské možnosti neznají vesmírných hranic, však evidentně neuspokojí všechny. Hned několik poznatků se tak stalo námětem k různým teoriím, jež byly sice postupem času vyvráceny, ale jistá pachuť pochyb je přítomná dodnes. Jak to tedy vlastně bylo? 

Populární kniha

I dnes stále více jak 6 % Američanů věří, že přistání na Měsíci byl podvod. Začátek těchto teorií má kořeny v roce 1974, kdy Bill Kaysing vydal knihu “We Never Went to the Moon”. Ta se stal rázem velmi populární. Ona reakce veřejnosti a čtenářů této knihy jen dokazuje, že konspirační teorie existovaly již dávno před tím, než začal informačnímu vesmíru vládnout internet. 

Vyvraždění carské rodiny Romanovců. Bolševici zpanikařili kvůli Československým legiím

Číst více

Dostatečně hlasité šíření nepodložených spekulací mělo velký úspěch a naplno se tedy prokázalo, jak úderně mohou podobné teorie fungovat mezi důvěřivou masou lidí. Nutno dodat, že hlavním důvodem, proč si lidé osvojili obsah Kaysingovy knihy, vycházel z toho, že sám Američan pracoval jako autor technických manuálů pro společnost Rocketdyne, která fungovala i v rámci kosmického průmyslu. Lidé tak měli pocit, že autor knihy ví, o čem mluví. To byl samozřejmě omyl. 

Hlavní teorií knihy bylo tvrzení, že se přistání vůbec nekonalo na Měsíci, ale bylo zinscenované a nafilmované ve speciálním studiu na tajné vojenské základně Area 51. Kaysing skvěle využil tehdejší společenské situace. Válka ve Vietnamu a odhalení aféry Watergate vytvořilo úrodnou půdu k podobně pochybně laděným úvahám. O tom, že důvěřivost čtenářů není zanedbatelná, hovoří průzkumy ze sedmdesátých let, z kterých vychází, že až 30 procent Američanů nevěří, že se přistání na Měsíci odehrálo. 

Argumenty? 

Sám Kaysing vyslovil ve své knize hned několik důvodů, které jsou dodnes velmi populární, a vědecké vysvětlení prostě zatvrzelé konspirátory nepřesvědčí. Jedna z hlavních fabulací obviňuje režiséra Stanleye Kubricka, že to byl právě on, kdo pořídil tak profesionální a věrohodné záběry z Měsíce. Údajně tak měl vytvořit v rámci natáčení filmu 2001: Vesmírná odysea. Byť k tomuto tvrzení nepodložil jediný důkaz, tak se opíral o jeho konzultace se 70 universitami, aby jeho vesmírné záběry z kultovního filmu byly co nejpřesnější. 

Bitva na Vítkově jako znamení od Boha. Husité rozdrtili obrovskou přesilu

Číst více

Samozřejmě nejznámější teorie, které popírají první kroky člověka na Měsíci, zná v podstatě každý. Jedná se o vlajku, která údajně nepřirozeně dlouho vlaje, což ve vakuu podle pochybovačů není možné. Stejně tak si na paškál konspirační teorie vzaly obyčejnou stopu. Její jasný a ostrý otisk evidentně vyprovokoval tento fyzikální efekt prozkoumat zpětně a podobně. Výsledek byl stejný. Stejné podmínky, stejný materiál a stejně ostrá a jasná stopa. 

Další dílek do pochybné skládačky je teorie o neviditelných hvězdách na snímku vesmíru. Obyčejný konstrast světla byl však až moc jednoduchou odpovědí. Stejně jako rozbor světla a stínu na Měsíci. Raysing však nebyl jediný, kdo přiživil svou osobní slávu na pochybnostech o jednom z nejvýznamnějších dnů civilizace. 

Američan Ralph Rene se třeba opřel do psychologie astronautů. Dokázal dokonce vyčíst z jejich tváře, jak je jim proti srsti být součástí neuvěřitelného divadla lží a intrik americké vlády. Byť v sedmdesátých letech konspirační teorie o přistání na Měsíci slavily velký úspěch, dnes je to poněkud více při zemi. Podle posledních dat pochybuje o pravosti této významné události 10 procent lidí. Nikdy však není pozdě jejich počet rozšířit.

KAM DÁL: Vyvolený ďáblem. Desítky pokusů o zabití Hitlera, které se nezdařily