Sídliště Solidarita. Pražský unikát, který může být inspirací i dnes

Pokud by dnešní vrcholní politici měli hledat inspiraci v řešení krize ohledně bydlení, měli by se podívat do pražské čtvrti Strašnice. Zde totiž stojí jedno z prvních sídlišť v naší republice s názvem Solidarita. Poválečný projekt totiž funguje dodnes…

14.01.2020 - 15:00  
Sídliště Solidarita je na místní poměry opravdu unikátní projekt
Zobrazit fotogalerii (3)

Pod pojmem sídliště si většina z nás představí betonové město. Obrovské stavby, které vznikaly na okraji Prahy a jiných československých měst, však mají svého předchůdce, který je o něco skromnější a pro bydlení i poněkud příjemnější. Sídliště Solidarita v pražských Strašnicích funguje dodnes a je příkladem toho, jak lze vytvořit hodně zábavy za málo muziky.

Družstvo Solidarita

Vše trvalo dva roky. K tomuto časovému období najdete indícii i díky názvu, který tyto bytové domy a řadové domky nesou dodnes. Pod názvem Dvouletky vzniklo až 1 200 bytů, které se nacházejí v rodinných domcích a ve čtyřpodlažních domech.

Celý koncept vznikl z myšlenky revolucionáře architektury Le Courbusiera. Volně se tak navazovalo na jeho myšlenku Zářících měst, která vycházela z ekonomicky nenáročných staveb.

Ta skvěle pasovala do vize proletářského bydlení. Opustilo se tak od stavby činžovních domů s rozsáhlými dvory a tak jako ve Strašnicích se vystavěla linie domků v zeleném prostředí malé zahrádky a funkčních prvků parků pro volný čas.

Švýcarský architekt pracoval s komplexní myšlenkou, která zahrnovala i všechny sociální prvky jako školy, školky, obchody a místa pro setkávání. V pražské podobě se s tímto konceptem začalo pracovat již ve třicátých letech, ale až sídliště Solidarita můžeme pokládat za opravdový důkaz naplňující tuto architektonickou filosofii.

Od roku 1947 se tak družstvo Solidarita pustilo do práce. Jednalo se o šest bytových družstev a šest průmyslových závodů a národních podniků, které zhotovilo projekt, jenž dodnes přináší občanům města to, co se očekávalo.

Architektura ovlivňuje životy

Pod sídlištěm je podepsán architekt František Jech, který právě velmi citlivě spojil myšlenky slavného Le Courbusiera a zároveň navázal na předválečný funkcionalismus, který v Praze díky velkým osobnostem architektury slavil velký úspěch.

Jednoduché a ekonomické domky se pyšní ještě svým unikátním a promyšleným urbanismem. Funkčnost spočívala v řešení centrálního vytápění a centrální prádelny. Projekt obsahoval nutnost doplnit k celému objektu služby, jako je pošta, kryté garáže, zdravotnická zařízení, kulturní dům, tržiště a již zmíněné vzdělávací instituce.

Šlo tak opravdu o naplnění komplexního pohledu na architekturu a urbanismus. Pamětníci, kteří v dvouletkách prožili celý život, potvrzují, že na vlastní kůži pocítili vliv promyšlené architektury. Ta byla navržená tak, aby obyvatelům doslova ovlivňovala život, a to v dobrém smyslu.

Sídliště Solidarita ta dodnes přináší svým obyvatelům původně zamýšlené nápady a byť se svět a nároky lidí mění, tento strašnický unikát funguje i v 21. století. Z estetického hlediska by se mohly vznést celkem pochopitelné námitky, ale celý projekt by mohl být spíše inspirací i pro budoucí plánovanou zástavbu.

Není náhoda, že o celém architektonickém díle vznikla obsáhlá kniha, jež na několika stránkách dává prostor pochvalnému hodnocení architektů a hlavně zajímavým poznámkách samotných obyvatel tohoto významného urbanistického díla.