Socialistický monument: Luxusní hotel pro komunistické papaláše, který se neměl bourat

V roce 2014 se naplno spustila demolice umělecky vzácného hotelu Praha
Zobrazit fotogalerii (5)
 

Dejvický hotel Praha byl plný paradoxů. Byť si ho nechala vystavět komunistická elita pro své zahraniční návštěvy a společenské akce, které neměl nikdo vidět, vzniklo v monumentálních prostorech hned několik uměleckých děl bez ideologického zbarvení. Za jeho demolicí stojí nejbohatší Čech Petr Kellner a poslední nelichotivou vzpomínku na hotel máme spojenou s fotbalovou reprezentací. Čím byl hotel Praha tak vzácný? 

Pamětníci na tento rozsáhlý pozemek vzpomínají jako na jeden z nejhezčích parků v Dejvicích. Hanspaulku si však později zabrala komunistická moc, aby zde vystavěla monumentální hotel, jenž měl sloužit hlavně jejich tajným potěšením, schůzkám a pobytu mimo dosah pozornosti všech, kteří sem neměli dohlédnout. Kdy tento překvapivě moderní a krásný hotel vznikl? 

Poklad, který skončil v prachu

Hlavním paradoxem, který určoval nezpochybnitelné hodnoty celého architektonického objektu, byl podpis hned několika významných osobností z řad designu a architektury. Samotná soutěž o nový obrovský hotel byla vyhlášena již v roce 1971 a zvítězila v ní čtveřice renomovaných architektů jako Jaroslav Paroubek, Arnošt Navrátil, Radek Černý a Jan Sedláček. 

V jejich projektu se počítalo s kooperací významných umělců, kteří nakonec doopravdy otiskli své schopnosti v dekorativních detailech a designovém vybavení. Konkrétně se na výbavě interiéru podílel slavný sklářský výtvarník Stanislav Libenský či Pavel Hlava. Ti stáli za tvorbou geniálního osvětlení. 

Autorské sochy ke komplexní stavbě připojil i Karel Volf. Sochařská výzdoba má na svědomí dvojice Břetislav Benda a Miloš Krátký. I nábytek pocházel z rukou významné kapacity svého oboru, kterým byl Zbyněk Hřivnáč. Za autorské dílo bylo možné považovat také práci na interiérech luxusních apartmánů s terasami, které vytvořil architekt Milan Rejchl. Za zmínku také stojí keramické obklady z dílny Štěpána Kotrby. 

To nejlepší

Na svou dobu se jednalo o velmi moderní stavbu, kde se pracovalo jenom s těmi nejlepšími materiály a technologiemi. Samotná výstavba začala v roce 1975 a práce byly dokončeny v roce 1981. 

Stavba hotelu Praha vyšla celkem na slušných 800 milionů Kčs. Základní charakteristikou stavby byl půdorys, který kopíroval profil svahu, na kterém stál. Monumentální vlna, která spojovala pět podlaží tak dokonale a plynule zapadala do terénu a přes svoji velikost nikterak nenarušovala svoje okolí. 

Celá budova zasahovala do plochy 9 800 m čtverečních a v budově bylo celkem 136 hotelových pokojů, konferenční sály, restaurace, ale třeba také bazén. Dalším významným architektonickým prvkem byl fakt, že všechny pokoje byly rozlehlé a mířily okny na jihovýchod, čímž vznikal krásný výhled na Pražský hrad. 

O knize vznikla rozsáhlá kniha na labelu bigboss zde.

Komunisté si hotel moc dlouho neužili. Otevřen byl v květnu roku 1981 a po listopadu 1989 propadl hotel do vlastnictví hlavního města Prahy. 

Demolice a majetkové zmatky

Hotel Praha však za svoji komunistickou minulost ubytoval hned několik významných politických přátel režimu ze zahraničí, jakými byl Muammar Kaddáfí či Jásir Arafat. Po revoluci se hotel otevřel veřejnosti a ubytovat se zde mohl každý, kdo na to měl dostatek financí. 

Přirozeně se sem přestěhovala nová politická moc a hotel Praha byl nejednou využit pro lobbistický dýchánek. Hotel byl ve správě Prahy 6 a ve svých rozsáhlých luxusních apartmánech bydlely i zahraniční hvězdy jako Tom Cruise, Nicole Kidman či B.B. King. 

Praha se své majetkové moci nad hotelem vzdala v roce 2002, kdy ho prodala za 501 milionů firmě Falkon Capital, která odkoupila od české vlády státní dluh Ruska v celkové výši 3 miliard korun. 

Firma svoji nemovitost prodala v roce 2012 za 1 miliardu korun novému majiteli, kterým byla kyperská společnost Maraflex. Média spekulují, že byl jejím vlastníkem český podnikatel František Savov. Ten v podstatě obratem prodal hotel finanční skupině PPF, kterou vlastní nejbohatší Čech Petr Kellner. Ten v podstatě vzápětí sdělil svůj záměr hotel zbourat a na jeho pozemcích vystavět školu Open Gate. 

Ještě když hotel vlastnila firma Maraflex, vznikl od památkáře Ladislava Zikmunda-Lendera, historičky umění Mileny Bártlové a výtvarníka a teoretika umění Pavla Karouse návrh na zařazení hotelu Praha na seznam kulturních památek. S tím bylo spojeno hned několik výrazných protestů, které se snažily zabránit bourání této unikátní stavby. Architekti, teoretici umění, umělci a aktivisté představili nepopiratelné argumenty, které jim dávají za pravdu. Na druhé straně se objevuje argument více praktický než ctící kulturu a významné dědictví. 

Bez školy a bez parku

Po několika letech, kdy byl hotel Praha nemilosrdně zbourán, je celý objekt stále veřejnosti i školákům uzavřen. Potenciální studenti školy Open Gate se zde pravděpodobně nikdy neobjeví. PPF od původního záměru opustila. 

Poslední výkřik majitele rozsáhlých pozemků zněl znovu velmi vstřícně vůči veřejnosti. Ve spodní části se již dva roky plánuje otevřený výtvarný park se sochami slavného britského umělce Tonyho Cragga. Nic z toho se však zatím ani náznakem nerealizovalo. 

KAM DÁL: Praha jako předražená bublina. Vysoké nájmy se nemění ani v době koronavirové krize.

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru