Tajemství Karlova mostu. Proč se světově významná stavba dokončila až po více než 100 letech?

Karel IV. položil základní kámen Karlova mostu 9. 7. v 5:31 roku 1357
Zobrazit fotogalerii (5)
 

Jedná se o jednu z nejcennějších kulturních památek na našem území. Jezdily po něm kočáry s koňmi, tramvaje, automobily a v nedávné době také formule 1. V souvislosti s Karlovým mostem existuje mnoho mýtů a legend. Projekt Karla IV., který zahájil stavbu v magickém seskupení čísel v 9. 7. 1357 v 5:31 ráno, byl však dokončen až o značnou dobu později. 

22. června 1503. Datum, které už neoplývá žádným tajemstvím numerologie se špetkou astrologie. Tehdy byl však definitivně dokončen jeden z nejslavnějších mostů na světě, který si pyšně přivlastňujeme, protože stojí uprostřed Prahy přes řeku Vltavu. Proč trvalo postavit kamenný most tak dlouho? 

Karlův most? 

V první řadě je nutné upozornit, že jméno Karlův je relativně novým označením. Dříve se říkalo Pražský nebo Kamenný most. Až v období kolem roku 1870 ho takto poprvé označil pražský nakladatel Joseph Rudl. 

Současné označení je však zcela pochopitelné. Právě v mysticky laděném čase byl právě Karel IV. tím, kdo položil základní kámen stavbě, která však vznikala neuvěřitelně dlouho. Důvod ani nebyl tolik technologický. Zásadním nepřítelem byla řeka a její často zvednutá hladina. 

Už v roce 1367 byl poničen jeden z pilířů mostu a také provizorní dřevěný most. Karel IV. se ovšem podle kronik přes Vltavu opravdu dostal, a to v rámci smutečního průvodu, když v roce 1378 zemřel. Postaven byl provizorně hlavně ze dřeva, aby bylo vůbec možné ostatky českého krále a římského císaře dostat na druhý břeh. 

Petr Parléř a neznámý stavitel

V roce 1399 zemřel architekt a stavitel Petr Parléř, který se mostu věnoval dlouhých 24 let. V době jeho skonu chybělo ještě více jak 20 procent celého mostu. Po jeho smrti projekt převzal dodnes neznámý stavitel. Už několik let předtím byl z části dokončeného mostu hozen přes jeho okraj do Vltavy Jan Nepomucký, ale nutno dodat, že stále na rozestavěném mostě. 

Podle kronik se zdá, že už v roce 1411 byl most dokončen alespoň v hrubých obrysech. Bezesporu už existovaly malostranská věž a na druhém břehu i věž staroměstská. Zcela zásadní pohroma pro dokončení mostu přišla v roce 1432, kdy přišla ničivá povodeň. 

Dle kroniky Bartoška z Drahenic, která zřejmě sloučila dvě různá svědectví: „čtyři klenby se třemi pilíři neboli podporami pražského kamenného mostu a pět kleneb bylo přerváno a vyvráceno.“ 

Následné komplikované opravy se ujali tři mostní úředníci. Vaněk od Pěti korun, Otmar a Matěj Drdák. Dřevěná konstrukce byla v té době nahrazena dřevěnou mostnicí. Tehdy kolem roku 1437 se zde konaly také rytířské souboje na počest císaře Zikmunda. Z dobových záznamů z let 1443 až 1467 je patrné, že na opravu mostu bylo vynaloženo 12 tisíc kop. grošů. Opravy tak probíhaly pravděpodobně každý den. Několik let před definitivním dokončením se dle dobových záznamů stala nehoda, jež znovu most poničila. Staré letopisy: „...most pražský probořil se tu, kdež božie muky byly, a předtiem ten den vezli kámen osmi koňmi a potom se to stalo v noci.”

V roce 1502 byl konečně dokončen poslední kamenný oblouk mostu a 22. června 1503 byl po dlouhých peripetiích definitivně postaven. Karlův most, který můžeme obdivovat dodnes, se i kvůli pandemii koronaviru odhalil ve své původní kráse, protože nebyl narušen davem turistů, jenž normálního smrtelníka donutí zvolit jinou cestu na druhý břeh. 

Zdroj: Muzeum Karlova mostu, Český rozhlas

KAM DÁL: Hra čísel na Karlově mostě. Legenda o numerologii Karla IV. má své trhliny