Tajemství pražského metra. Stanice, o které málokdo ví, a schovaný Lenin

Lenin je věčný, ale ne vždy to platí. Stejně jako v pražském metru, tam je očima neviděn a poctivě schován. Víte kde? Navíc se v Praze nachází jedna přísně tajná stanice metra, kam žádný cestující nikdy nedojel. Jaký byl její účel?

07.11.2019 - 07:00  
Vchodové dveře do utajovaného objektu
Zobrazit fotogalerii (4)

Co je neviděné, vždy budí zvědavost. Zcela pochopitelně se kolem takových míst vytvářejí legendy a různé fantastické domněnky. Stanice metra mají ve svých tunelech, průchodech a podchodech nespočet dveří, do kterých běžný občan nikdy nezavítá.

Existuje však i stanice metra, která i dnes podléhá přísnému utajení. V pražském metru se však skrývá několik dalších neznámých zajímavostí.

Schovaný Lenin

Dnešní stanice Dejvická ve svém počátku nesla zcela jiné jméno. Ideologie je mocná zbraň a socialistický režim se snažil dostat své ikony pod kůži jakýmikoli prostředky. Dejvická se tak v roce 1978 otevřela pod názvem Leninova.

Podobný osud potkal hned několik dalších stanic, jejichž propagandistické pojmenování v novém režimu pochopitelně neobstálo. To je však věc známá.

Málokdo však ví, že na dnešní Dejvické se stopa po Leninovi stále nachází, jen není vidět. Při výstupu směrem na Evropskou - ano i ta se v minulosti jmenovala Leninova třída – minete jednu zcela obyčejnou trafiku.

Za regály denního tisku, baget v ledničce a předražených limonád se stále nachází nezničená připomínka vůdce bolševické revoluce. Obrovský reliéf s jeho tváří, který je doprovázen slovy „Lenin teď je víc než dřív, žije a bude žít, jsa naším vědomím silou a zbraní.”

Tehdejší propaganda si hrála na prorockou strunu a život Lenina na Dejvické je dnes zahalen za kapitalistickým ostrůvkem plným tabáku.

Tajný kryt

Malá Strana je veřejnosti známá hlavně díky kouzelným uličkám a krásným historickým stavbám. V místech, kde dnes zasedá vládní kabinet ve Strakově akademii, se však nachází historicky první stanice metra Klárov.

Ta původně zapadala do plánu podzemní hromadné dopravy ve stalinistickém střihu. Stanice měly být mnohem hlubší, než jsou dnes, ale výrazné změny, co se týče směru linek, se neplánovaly.

Klárov je jediná realizovaná stanice z tohoto ideového projektu metra, který se začal právě v místech Malé Strany realizovat už v roce 1952. Dokončená byla v roce 1958 a místo nebylo vybráno náhodou. V blízkosti Kramářovy vily, Strakovy akademie a Pražského hradu se nacházela jako plánovaný bezpečnostní kryt.

Spíše než fakta jsou to všechno jenom dohady. Dodnes je dostupných informací o této stanici metra, kam nikdy nepřijela jediná, pomálu. Jednalo se tedy o kryt pro papaláše? Jednalo se o únikovou trasu do Moskvy? To vše je k nahlédnutí v tajných archivech v Moskvě. Pokud máte zájem si něco přečíst, tak přejeme hodně štěstí.

 

 

Klíčová slova: