Na skále nad Vltavou, z místa, kde podle pověsti Šemík provedl svůj osudový skok, leží Vyšehrad. Jedna z nejstarších památek naší minulosti. Té dominuje bazilika svatého Petra a Pavla. Areál zdejšího hradiště, pevnosti a pozůstatků hradu však nabízí mnohem víc, než je zmíněná sakrální stavba. Jaká tajemná místa najdeme na Vyšehradě?
Kasematy
Vyšehradská pevnost se začala stavět na rozkaz Ferdinanda III. kolem roku 1654. V souvislosti s těmito architektonickými změnami vzniklo také rozsáhlé území, které není na první pohled vidět. Zdejší kasematy, které každého návštěvníka oslní svými spletitými chodbami, ale také velkými sály, leží na obou stranách Cihelné brány. Největší sál se jmenuje Gorlice, původně měl sloužit vojákům jako sklad munice a potravin.
Samotné kasematy vznikaly postupně v průběhu 17. a 18. století. Jejich účel byl jasný. Rychlý a neviditelný přesun vojáků v prostorech bastionového barokního opevnění. Celkově má síť kasemat délku přes 1 km, chodby jsou 1,5 metru široké a 2 metry vysoké. Zmíněný sál Gorlice má 300 metrů čtverečních a výšku 13 metrů. Prostor byl zpřístupněn po vyklizení a rekonstrukci v devadesátých letech.
Schovaný kostel
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Praze na Vyšehradě je vlastně schován přímo pod nosem. Nikdy ho však pořádně neuvidíte. Zcela pochopitelně se tak o něm hovoří jako o neviditelném kostelu. Nejedná se o žádnou z řady záhad, které si můžeme s Vyšehradem spojovat, ale o reálný fakt, který zde vojenští stratégové řešili od sedmnáctého století.
Zmíněný kostel se přitom od 14. století vzorně vyjímal na hraně vyšehradské skály. Už v tehdejších dobách byl začleněn do středověkého opevnění Vyšehradu. Během vlády Karla IV. byl významně přestavěn a nenápadnost a skromnost ustoupila poněkud větším plánům. Od té doby však už pouze chátral, ale zůstával na svém místě i po husitských válkách. V 15. století byl obnoven, ale zajímavost, která z něj dodnes dělá unikát Prahy, přišla až v sedmnáctém století. Tehdy se totiž Vyšehrad obehnal barokním opevněním, které se započalo stavět v roce 1654.
Z kostela tak existuje pouze torzo a interiér. Neexistuje střecha, fasáda, ani věž. To z něj dělá podivnou, tajemnou a záhadnou zajímavost celého významného vyšehradského areálu. Neviditelný kostel není volně přístupný a je chráněn jako kulturní památka České republiky. V roce 1764 získal kostel nový průchod k nově postavené kapli Panny Marie Šancovské. K vidění jsou neustále také křížové klenby, ale kostel jako takový zvenku nikdy neuvidíte, i když na něj pravděpodobně pokaždé koukáte, když jdete kolem. Jen o tom nevíte.
Gotický sklep
Byť dnes prostor slouží hlavně k výstavám o Vyšehradu, stále si drží něco z unikátní atmosféry, která plně čerpá z faktu, že se jedná o jednu z nejstarších památek Vyšehradu. Gotický sklep je torzem jedné ze čtyř palácových staveb postavených v rámci královského okrsku za vlády Karla IV. ve druhé polovině 14. století.
Původně šlo o prostor sloužící k uskladňování zásob. Později se v nedochovaném prvním podlaží nacházel hodovní sál s arkýřovou kaplí. Všechny významnější stavby takzvaného královského okrsku, které vznikly za vlády Karla IV., byly zničeny v roce 1420.
Zdroje: redakce, milujuprahu.cz, ceskatelevize.cz
KAM DÁL: Vyšehradský poklad a nejen ten. Je toho více.
