Totální drogový rauš nacistických pohlavárů. Experimenty na vojácích i závislost samotného Hitlera

Adolf Hitler v totálním drogovém rauši
08.10.2020 - 14:00  

O tom, že nacistický režim byl dekadentní přehlídkou nevýslovného zla, není pochyb. Zvrácená myšlenka na ovládnutí světa skrze árijskou krev, miliony mrtvých, koncentrační tábory a holocaust židovského obyvatelstva jsou nechutnou přehlídkou toho, čeho jsou lidé vůbec schopni. Jakou roli v rozhodování měly drogy? S čím a jak se prováděly experimenty přímo na vlastních vojácích? 

 

O tom, že drogy mohou být určitým druhem zbraně, se naplno začalo hovořit v tajných službách hlavně během studené války. Posílit odhodlání vojáka v boji, eliminovat bolest a snížit lidský soucit či zvýšit odolnost při výslechu. To je jedna vrstva drogové války. Ta další pracuje s manipulací, vymýváním mozků a přetváření nepřítele k vlastní představě. Experimenty podobné úrovně se však odehrávaly už během nacistického režimu v Německu a nezůstalo jen u vojáků wehrmachtu. 

Kontroverzní kniha

O praktikách režimu diktátora Adolfa Hitlera je známo mnoho zločinností zacházejících za hranice snesitelného. Muž, který propadl myšlence, že bude vládnout světu, možná ke svým plánům docházel i za pomoci drogových stimulů, což samozřejmě není nic, co by ho mělo omlouvat. Spíše naopak. Téma drog v nejvyšších vrstvách nacistického režimu odkrývá kniha Totální rauš od Normana Ohlera, která vyšla již v roce 2015. 

Název je jasným odkazem ke sloganu, který vyslovil v roce 1943 říšský ministr propagandy, zmocněnec pro vedení totální války a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera, Josef Goebbels ve svém berlínském proslovu. Totální válka se však v této knize mění na rauš a poodkrývá neprobádané vody nacistického režimu v souvislosti s drogovými experimenty na vlastních vojácích, ale také dekadentní život samotných vrcholných představitelů režimu. 

Renomovaný novinář, který vydal i řadu jiných úspěšných publikací bádání, v tomto tématu utopil pět let života, ale poznatky za to opravdu stojí. Kromě toho, že se pochopitelně stala kniha bestsellerem, můžeme zde rozvíjet domněnky o tom, že celé nacistické dílo bylo dovedené do tak maximálních ohavností i vlivem drog. 

Hitlerův opiát

Při pátrání v archivech Ohler narazil na zápisky Hitlerova lékaře. Zde vyplývají velmi zajímavé detaily z života vůdce, který svět ponořil do hrůz druhé světové války. Podrobné dokumenty odhalují poznámky jako “Injekce jako vždy” či podrobnosti o užívání eukadolu, což je velmi účinný opiát. 

Takový luxus jako Hitler vojáci rozhodně neměli. Těm byl primárně určen pervitin. Ten si dokonce v roce 1937 nechali Němci patentovat a do roku 1939 byl volně přístupný jako lék. V Berlíně se stal nejoblíbenější drogou. O tom, že byl pervitin na úrovni obyčejné cigarety, svědčí i fakt, že firma vyrábějící produkt s velkou dávkou metafetaminu chtěla konkurovat dokonce americké Coca-Cole. 

Lidé se tak v Německu dostávali velmi často do stavu euforie. Zda to mělo vliv na ovlivnění davu k obrazu svému, můžeme jenom spekulovat. Pro vojáky však droga působila hlavně jako stimul, který je donutil vydržet při síle i několik dní beze spánku. Pervitin tak byl použit při vpádu do Polska, při zabrání Sudet či okupaci Francie. Před začátkem války si nacistické Německo objednalo více jak 35 million tablet pervitinu. 

A co dál? 

Když se vrátíme na samotný vrchol hierarchie nacistického velení, zjistíme, že Adolf Hitler byl na drogách všeho druhu opravdu nadmíru závislý. Neuspokojil se pouze s opiáty, ale do žíly si nechal aplikovat i zvířecí steroidy. Údajně se k eukodalu nejvíce obracel v roce 1944, kdy už situace nacistického boje nebyla příznivá. Látka velmi podobná heroinu ho tak dostávala do stavu, kdy nestál pevně nohama na zemi. 

Tyto podpůrné látky pravděpodobně způsobily, že Adolf Hitler si nepřipouštěl prohru a díky silnému drogovému stimulu se cítil nepřemožitelný. Na to naráželi hlavně generálové, kteří ho informovali o nepříznivém vývoji války. Na jednu stranu tak můžeme drogám vděčit, že se Hitler sám zahnal do nesmyslných vojenských operací, které nakonec znamenaly definitivní porážku. 

Otázkou však je, jestli právě drogová závislost nezpůsobila nechutné a nelidské jednání, které v moderní historii nemá obdoby. Kniha Totální rauš je zajímavým vhledem do neprobádané vrstvy historie nacistického režimu a vyplývá z ní mnoho podivných okolností, které si historikové možná nikdy nedovolili připustit.

KAM DÁL: Stalinova fronta na maso jako největší sousoší v Evropě. Sochař a jeho žena spáchali sebevraždu

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru