Tunel Blanka: Nejdelší městský tunel v Evropě, který se mnohonásobně prodražil

Velkolepá stavba, která se zásadně prodražila. Kdo mohl, tak si na ní uloupl trošku toho „perníčku”. Tunelový komplex Blanka měl být původně hotový za pět let, ale nakonec se práce prodloužily až o neuvěřitelné 4 roky a stal se tak nejdražším projektem v dějinách Prahy. Odpovídá suma a čas realitě?

24.09.2019 - 11:00  
Pohled na tunel Blanka ve Střešovicích
Zobrazit fotogalerii (3)

Když v roce 2006 tehdejší primátor Prahy Pavel Bém podepisoval smlouvu, která odstartovala stavební práce na tunelu Blanka, všichni měli optimistické předpovědi.

Důležitá postava ODS, která byla odstavena i díky blízkému kontaktu na pražské kmotry Romana Janouška či Iva Rittiga, si sebevědomě myslela, že Pražané budou moci Blanku využít již v roce 2011. Optimistická byla i suma, za kterou měl být projekt zrealizován. Odhadovaných 17,2 miliardy korun přesáhla mnohonásobně. A tak vznikl nejdražší stavební projekt v dějinách Prahy.  

Auta vládnou světu

Automobilová doprava vládne světu a ulice měst tak přirozeně praskají ve švech. Když vedení Prahy chybí urbanistický projekt, který by podobné problémy řešil koncepčně, většinou se přijde s geniálním nápadem. Co takhle tunel? Automobily se schovají pod zem a je to ideální příležitost něco si vydělat.

Podobně pravděpodobně uvažovali politici i na počátku nového století. V roce 2007 tento myšlenkový pochod došel k činům, které však od té chvíle nabraly šnečí tempo. Stavební práce se rozeběhly a ukázkový projekt, kdy se do sebe na několik let a na několik miliard zaplete politika s byznysem, mohl začít… Není kam spěchat.

Nejdelší v Evropě

Než se však koplo do země, chvilku to trvalo. Jeden odklad za druhým komplikovalo řešení dopravní situace na Praze 6 a Praze 7. Kdo chce kopat tunel, musí počítat s omezením. To vedení hlavního města evidentně ne úplně domyslelo. Kromě toho již v průběhu stavby vznikaly problémy s financováním, takže původní odhad dokončení na rok 2011 se posunul na rok 2014. To však nebylo poprvé, kdy natěšení řidiči prožili velké zklamaní.

Stejně tak rostly náklady. Už v roce 2011, kdy měla být tunel Blanka otevřen, se odhadovaly náklady na 37,9 miliardy korun. K tomu všemu se přirozeně začala situace komplikovat i ve vztahu zadavatele a stavební firmy Metrostav.

Minimálně rok

Jedna z dalších komplikací vznikla v roce 2013, kdy Metrostav kvůli neplacení ze strany pražského vedení přerušil stavbu. Tehdejší primátor Tomáš Hudeček velmi rychle zareagoval tím, že prohlásil smlouvu s Metrostavem za neplatnou. Proběhla tak arbitráž, z které vyplynulo, že Metrostav musí do 60 dnů obnovit práce na tunelu Blanka. Celý spor však pokračoval a arbitráž rozdávala úkoly jedné i druhé straně. Primátor nakonec uznal, že arbitráž nakonec pomohla celý projekt zpřehlednit a dokončit.

Celou stavbu to však zdrželo na skoro celý rok. Důvodů, proč se však nakonec stavba protáhla o dlouhé čtyři roky, je hned několik. Nejdříve se podle plánů nedařilo vykoupit pozemky, následně přišla ekonomická krize, která způsobila, že město neplatilo za práci, a Metrostav tak ve svém konání výrazně zpomalil.

Nakonec již zmíněná arbitráž způsobila nejdelší hluché místo. Když už se však zdálo, že Blanka jde do finále, přišly přívalové deště a na poslední chvíli se musely vyměnit kabely.

Komplex Blanka

Tunelový komplex Blanka, který navazuje na Brusnický tunel, Dejvický tunel a Bubenečský tunel, je dlouhý celkově 5 502 m, což z něj činí nejdelší silniční komplex v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě.

Z původně odhadované částky 17,2 miliardy se nakonec stalo 43 miliard korun. Během stavby se stalo nespočet problémů, jakými byl propad půdy v parku Stromovka či na zahradě ministerstva kultury v ulici Milady Horákové.

Stejně tak nebyl nikdy dopodrobna zjištěn vliv na životní prostředí celého komplexu, který přivádí velký počet automobilů skrze chráněnou oblast Stromovka.

Tunel Blanka se však stal až epickým symbolem propojení politiky a byznysu. Jak vytunelovat tunel? Češi prostě vědí…