Byť se státní ruská propaganda snažila vyobrazit prezidenta Vladimira Putina jako silného samostatně fungujícího vůdce, úplně osamocen ve svých plánech určitě není. I když jejich role není zásadní, určitě je vhodné si udělat pořádek v tom, kdo je kdo a odkud pochází.
Vždy diplomatem
Putin si podle veřejně dostupných fotografií a televizních záznamů nepouští blízko k tělu téměř nikoho. Když jedná se svými generály, sedí za velkým stolem a oni poslouchají rozkazy v dostatečné vzdálenosti od svého "vůdce". Ve svém budování kultu osobnosti se ovšem jedna politická postava Ruska v tomto kontextu vymyká.
Je jím Sergej Lavrov. Dlouholetý ruský diplomat a v současnosti ministr zahraničních věcí je už svým vzhledem a fyzickou konstitucí jen těžko přehlédnutelnou figurkou. Prodloužená ruka Putina v rámci jednání s okolním světem už se jako diplomat pravděpodobně narodil. Moskevský rodák arménského otce a gruzínské matky vystudoval v roce 1972 Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě a navázal ve své práci právě na matku, která sloužila Sovětskému svazu na ministerstvu zahraničního obchodu.
Mladý Lavrov začal diplomatickou kariéru na Srí Lance už v roce 1976, ale mnohem výraznější stopu zanechal během své mise v OSN v New Yorku, kde pracoval pro SSSR sedm let do roku 1988 a znovu pro Ruskou federaci od roku 1994. Několikrát zastával i pozici předsedy Rady bezpečnosti OSN. S rokem 2004 přichází první povel současného prezidenta Putina. Ten ho jmenoval ministrem zahraničních věcí a naplno tak mohl svým diplomatickým kolegům dokazovat svou velmi specifickou politickou kulturu.
Labilní a agresivní
V OSN už zaujal drsným humorem, vulgárními poznámkami, ale také povýšeností, která ovšem právě Putina pravděpodobně zaujala. Jako ministr zahraničí měl na starosti také restart vztahů s USA, ale při jednáních o něm kolegové referovali vždy jako o hrubém a povýšeném partnerovi do diskuze. V současnosti je společně s Putinem terčem sankcí a jeden z posledních diplomatických vzkazů, který vyslal do světa, hovoří o připravenosti vyjednávat o klidu zbraní. Důvěra v Ruskou federaci a jejich proklamace je ovšem minimální.
Sám Lavrov se veřejnosti vždy rád prezentoval jako vášnivý kuřák, který i po zákazu užití cigaret na Valném shromáždění OSN provokoval tehdejšího předsedu Kofi Anana, že on přece není majitelem budovy, takže mu nemůže zakazovat kouřit. Sergej Lavrov se ovšem v mnoha ohledech liší od Vladimira Putina.
Kromě toho, že kolegové z diplomacie nešetřili v minulosti negativy, najdou se i tací, kteří o něm prohlásili, že je vzdělaný a velmi inteligentní. Jakékoliv jeho potenciální vlastnosti jsou ovšem v současnosti zcela ve stínu kruté reality, kterou zažívají občané Ukrajiny. Lavrov je jedním z nejloajálnějších politiků z blízkého okolí prezidenta Vladimira Putina a jako zkušený diplomat je ke své nelibosti označován jako mluvčí svého nadřízeného. Jak se bude jeho role v následujících týdnech a měsících vyvíjet, je nejisté, ale pokud bude Ruská federace otevřená k mírovým jednáním, bude hrát jistě podstatnou roli.
Zdroj: aktualne.cz, ceskenoviny.cz
KAM DÁL: Sbohem, dcero. Sbohem, ženo. "Vojáci" se loučí s rodinami, možná už je nikdy neuvidí.