Jeden z nejdelších tunelů světa přivádí vodu do Prahy. Je kvalitní, ovšem zase bude dražší

Hlavním zdrojem pitné vody pro hlavní město Praha je Želivka a její úpravna vody, která českou metropoli zásobuje ze zhruba 75 %. To není nic neznámého. Ale jaká je vůbec kvalita vody v hlavním městě, jak vypadá její přivaděč, který dopraví vodu až k vám domů, a na co vůbec nejvíce vody Pražané každodenně spotřebují?

20.11.2019 - 14:00  
Zdroj je využíván od roku 1972, kdy byla po 7 letech dokončena vodní nádrž Švihov
Zobrazit fotogalerii (3)

Hlavním zdrojem pitné vody pro hlavní město Praha je úpravna vody Želivka, která metropoli zásobuje ze zhruba tří čtvrtin. Provoz úpravny byl zahájen již v roce 1972 a ke zpracování využívá vodu z blízké nádrže Švihov.

Jeden z nejdelších tunelů světa je v Praze

Z úpravny u vodní nádrže Švihov pak voda odtéká gravitačně štolovým přivaděčem Tunel Želivka o průměru 2,6 m, který je dlouhý 52 km (je jedním z nejdelších tunelů světa) a končí v Jesenici. Odtamtud pokračují vodovodní řady, které rozvádějí vodu po Praze a okolí (Berounsko, Kladensko, Roztoky u Prahy apod.). Na štolový přivaděč je napojen i Benešov a okolní obce. Celý vodovodní systém se pak označuje jako středočeská vodárenská soustava.

Další zdrojem pitné vody pro Pražany je vodárna z úpravny v Káraném, která leží blízko soutoku Labe s Jizerou. Ta je proti Želivce tvrdší a zásobuje především sever hlavního města. Třetím zdrojem je úpravna vody Podolí, jež slouží spíše jako rezervní zdroj pitné vody.

Pitná voda je zdravotně nezávadná, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva.

Pražané mají vodu kvalitní i chutnou

Pražané mají ve srovnání s dalšími evropskými velkoměsty pitnou vodu velmi kvalitní a dokonce i chutnou. Její složení poměrně hladce splňuje přísné evropské normy a je bez problémů doporučovaná k přímé konzumaci. Voda z vodovodu je proti vodě balené také šetrná k životnímu prostředí a pokud se zaměříme na cenu, tak je zhruba 50 – 100x levnější.

Vodohospodářskou strukturu hlavního města provozují Pražské vodovody a kanalizace, a. s., které z tvorby ceny vychází z Cenového věstníku Ministerstva financí ČR a tu schvaluje Rada hlavního města Prahy. Letos platí Pražané na vodném a stočném dohromady 89,66 koruny za metr krychlový. Pro srovnání, v roce 2000 to bylo 32,63 koruny a v roce 2010 56,51 koruny.

A vypadá to, že růst cen není konečný. Konkrétně by se mělo zdražovat o dvě procenta nad míru inflace. Tyto výnosy by se pak měly použít na obnovu a rozšiřování vodárenské sítě. V následujících čtyřech letech by se takto mělo proinvestovat více než 16 miliard korun.

Přes milion osprchování denně a 200 tisíc praní

Pokud se podíváme na samotné domácnosti, přesněji na jejich téměř 600 tisíc, tak dle nejrůznějších průzkumů, jejichž cílem bylo zmapování každodenních návyků Pražanů, spojených se spotřebou vody, z nich vyplynula řada zajímavostí.

Jako příklad lze uvést, že každý den dojde v pražských domácnostech ke zhruba 1,1 milionu osprchování, téměř 900 tisíc ručnímu umytí nádobí a více než 200 tisícům praní v pračkách. To opravdu není málo.

Jaká jsou nejčastější úsporná opatření?

Jeden z průzkumů se zaměřoval i na některá úsporná opatření v pražských domácnostech. Z něho mj. plyne, že 90 % dotazovaných používá pákové vodovodní baterie, 68 % pravidelně kontroluje těsnění vodovodních kohoutků a stejné procento zavírá vodu při mydlení rukou a čištění zubů.

Dále lidé šetří vodu tím, že zapínají myčku nebo pračku, až když jsou plné (67 % respondentů), používají WC STOP (58 %) nebo myjí nádobí v napuštěném dřezu (44 %).