Hlavním zdrojem pitné vody pro hlavní město Praha je úpravna vody Želivka, která metropoli zásobuje ze zhruba tří čtvrtin. Provoz úpravny byl zahájen již v roce 1972 a ke zpracování využívá vodu z blízké nádrže Švihov.
Jeden z nejdelších tunelů světa je v Praze
Z úpravny u vodní nádrže Švihov pak voda odtéká gravitačně štolovým přivaděčem Tunel Želivka o průměru 2,6 m, který je dlouhý 52 km (je jedním z nejdelších tunelů světa) a končí v Jesenici. Odtamtud pokračují vodovodní řady, které rozvádějí vodu po Praze a okolí (Berounsko, Kladensko, Roztoky u Prahy apod.). Na štolový přivaděč je napojen i Benešov a okolní obce. Celý vodovodní systém se pak označuje jako středočeská vodárenská soustava.
Další zdrojem pitné vody pro Pražany je vodárna z úpravny v Káraném, která leží blízko soutoku Labe s Jizerou. Ta je proti Želivce tvrdší a zásobuje především sever hlavního města. Třetím zdrojem je úpravna vody Podolí, jež slouží spíše jako rezervní zdroj pitné vody.
Pražané mají vodu kvalitní i chutnou
Pražané mají ve srovnání s dalšími evropskými velkoměsty pitnou vodu velmi kvalitní a dokonce i chutnou. Její složení poměrně hladce splňuje přísné evropské normy a je bez problémů doporučovaná k přímé konzumaci. Voda z vodovodu je proti vodě balené také šetrná k životnímu prostředí a pokud se zaměříme na cenu, tak je zhruba 50 – 100x levnější.
Vodohospodářskou strukturu hlavního města provozují Pražské vodovody a kanalizace, a. s., které z tvorby ceny vychází z Cenového věstníku Ministerstva financí ČR a tu schvaluje Rada hlavního města Prahy. Letos platí Pražané na vodném a stočném dohromady 89,66 koruny za metr krychlový. Pro srovnání, v roce 2000 to bylo 32,63 koruny a v roce 2010 56,51 koruny.
A vypadá to, že růst cen není konečný. Konkrétně by se mělo zdražovat o dvě procenta nad míru inflace. Tyto výnosy by se pak měly použít na obnovu a rozšiřování vodárenské sítě. V následujících čtyřech letech by se takto mělo proinvestovat více než 16 miliard korun.
Přes milion osprchování denně a 200 tisíc praní
Pokud se podíváme na samotné domácnosti, přesněji na jejich téměř 600 tisíc, tak dle nejrůznějších průzkumů, jejichž cílem bylo zmapování každodenních návyků Pražanů, spojených se spotřebou vody, z nich vyplynula řada zajímavostí.
Jako příklad lze uvést, že každý den dojde v pražských domácnostech ke zhruba 1,1 milionu osprchování, téměř 900 tisíc ručnímu umytí nádobí a více než 200 tisícům praní v pračkách. To opravdu není málo.
Jaká jsou nejčastější úsporná opatření?
Jeden z průzkumů se zaměřoval i na některá úsporná opatření v pražských domácnostech. Z něho mj. plyne, že 90 % dotazovaných používá pákové vodovodní baterie, 68 % pravidelně kontroluje těsnění vodovodních kohoutků a stejné procento zavírá vodu při mydlení rukou a čištění zubů.
Dále lidé šetří vodu tím, že zapínají myčku nebo pračku, až když jsou plné (67 % respondentů), používají WC STOP (58 %) nebo myjí nádobí v napuštěném dřezu (44 %).
