Zívání není projev špatného vychování, mozek potřebuje ochladit. Zívají i děti před narozením

Zívání se neubrání ani král zvířat - jde o reflex, který neovládne
Zobrazit fotogalerii (3)
19.02.2020 - 16:00  

„Nezívej, když píšeš úkol, koukej se na to soustředit!” Možná i vy jste někdy od rodičů nebo ve škole slyšeli tuto památnou větu, která ale s reálným požadavkem nemá zhola nic společného. Zívání je totiž jen reflex, který jen těžko potlačíme. I když se později naučíme “zívat” i se zavřenou pusou, aby to nebylo tak nápadné - třeba na poradách - nic to nezmění na tom, že si mozek zkrátka říká o víc kyslíku nebo se snaží ochladit. A s tím nic nenaděláme.

Proč člověk zívá? Na to mají odborníci minimálně dvě možná vysvětlení. Ano, za tímto reflexem pravděpodobně stojí únava, “přehřátí” mozku, který se větším, prakticky vůlí nekontrolovatelným nádechem snaží získat možnost k ochlazení krve, která do něj proudí. Mozek potom může lépe a efektivněji nejen usínat, ale také pracovat. Rodičovská rada by tedy spíš měla znít: “Jen si ještě zívni, ať ti to myslí!”

Překonaná teorie

Jiná a pravděpodobně doposud rozšířenější teorie pak hovoří o potřebě většího přísunu kyslíku do mozku. Je ale pravdou, že se v poslední době od této varianty spíše ustupuje, a to s ohledem na prokázanonu skutečnost, že je frekvence zívání stejná i u lidí, kteří byli vystaveni prostředí buď s vyšším obsahem oxidu uhličitého, nebo naopak kyslíku. Proto se vědci přiklánějí k “ochlazovací teorii”.

Zíváme ještě před narozením

O tom, že jde skutečně o moment, kterým děti chtějí jen naštvat rodiče nebo učitele, aby jim daly najevo, že je ty nudné proslovy opravdu, ale opravdu vůbec nezajímají, jednoznačně přesvědčí i skutečnost, že zívá již plod v děloze před svým příchodem na svět. A nenarozené děti asi ze žádných naschválů podezírat nebudeme… Děti před narozením zívají hlavně v době, kdy se poměrně rychle vyvíjí jejich nervová soustava. Při tomto procesu vzniká kromě nových nervových spojů také poměrně značné množství energie, a tedy tepla. Takový teplotní rozdíl potom i u plodu vyvolá právě onen tak zvaný zívací reflex.

Zívání přináší příjemné pocity

Mimo popsaných přínosů pro mozek nabízí zívání také některé další příjemné pocity, navozené produkcí endorfinů. Tělo v okamžiku zívnutí vyplavuje také toxiny, na určitou dobu se zvýší krevní tlak a soustředění člověka.

Nezíváme sami

Jistě jste si všimli, že lidé nejsou jediným živočišným druhem, který zívá. Téměř kdekoliv v přírodě najdeme zvířata, která zívají. Kdo má doma kočku nebo psa, nemá o tom pochyb, stejně jako například chovatelé králíků, ale i další. Je to logické a důvod je docela stejný jako u lidí. Ochladit mozek a připravit ho na další výkon nebo na spánek. Pokusem bylo prokázáno, že mozek potkanů vydá do tří minut po zvýšení teploty o několik desetin stupně pokyn k zívání. Jakmile reflex proběhne, teplota mozku se vrátí k normálu.

Proč ale zívá víc lidí najednou?

To všechno ale ještě nevysvětluje fakt, že když vidíme zívat svého kolegu v práci, partnera nebo kamaráda, i náš vlastní mozek nás donutí absolvat tento rituál, při němž se automaticky otevřou ústa, aby mohlo do plic proudit co nejvíce vzduchu a tělo samo od sebe provede hluboký nádech, vystřídaný kratším výdechem, zatímco nám dovolí opět zavírat ústa. Zívání je zkrátka “nakažlivé", ale proč? Jde vlastně o proces empatie, podvědomého se vcítění do pocitů a potřeb druhého člověka. Nemusí přitom jít o okamžitou reakci, někdy to mozku trvá i několik minut, ale pak proces zívání stejně spustí. Stačí přitom dokonce o zívání jen mluvit. Mohou za to patrně tak zvané zrcadlové buňky, které mají v naší nervové soustavě velmi jednoduše řečeno na starosti právě napodobování viděného. Díky nim se můžeme učit pouhým pozorováním, stejně jako například primáti a další obratlovci.

“Neopičí” se jen lidé

Vědci, kteří se fenomémen zívání zabývají, zjistili, že stejně jako u lidí je zívání podobně “nakažlivé” například u primátů, ale i u psů. Tak schálně - zkuste před svým psem chvíli zívat a můžete pozorovat, co se stane.

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru