Proč člověk zívá? Na to mají odborníci minimálně dvě možná vysvětlení. Ano, za tímto reflexem pravděpodobně stojí únava, “přehřátí” mozku, který se větším, prakticky vůlí nekontrolovatelným nádechem snaží získat možnost k ochlazení krve, která do něj proudí. Mozek potom může lépe a efektivněji nejen usínat, ale také pracovat. Rodičovská rada by tedy spíš měla znít: “Jen si ještě zívni, ať ti to myslí!”
Překonaná teorie
Jiná a pravděpodobně doposud rozšířenější teorie pak hovoří o potřebě většího přísunu kyslíku do mozku. Je ale pravdou, že se v poslední době od této varianty spíše ustupuje, a to s ohledem na prokázanonu skutečnost, že je frekvence zívání stejná i u lidí, kteří byli vystaveni prostředí buď s vyšším obsahem oxidu uhličitého, nebo naopak kyslíku. Proto se vědci přiklánějí k “ochlazovací teorii”.
Zíváme ještě před narozením
O tom, že jde skutečně o moment, kterým děti chtějí jen naštvat rodiče nebo učitele, aby jim daly najevo, že je ty nudné proslovy opravdu, ale opravdu vůbec nezajímají, jednoznačně přesvědčí i skutečnost, že zívá již plod v děloze před svým příchodem na svět. A nenarozené děti asi ze žádných naschválů podezírat nebudeme… Děti před narozením zívají hlavně v době, kdy se poměrně rychle vyvíjí jejich nervová soustava. Při tomto procesu vzniká kromě nových nervových spojů také poměrně značné množství energie, a tedy tepla. Takový teplotní rozdíl potom i u plodu vyvolá právě onen tak zvaný zívací reflex.
Zívání přináší příjemné pocity
Mimo popsaných přínosů pro mozek nabízí zívání také některé další příjemné pocity, navozené produkcí endorfinů. Tělo v okamžiku zívnutí vyplavuje také toxiny, na určitou dobu se zvýší krevní tlak a soustředění člověka.
Nezíváme sami
Jistě jste si všimli, že lidé nejsou jediným živočišným druhem, který zívá. Téměř kdekoliv v přírodě najdeme zvířata, která zívají. Kdo má doma kočku nebo psa, nemá o tom pochyb, stejně jako například chovatelé králíků, ale i další. Je to logické a důvod je docela stejný jako u lidí. Ochladit mozek a připravit ho na další výkon nebo na spánek. Pokusem bylo prokázáno, že mozek potkanů vydá do tří minut po zvýšení teploty o několik desetin stupně pokyn k zívání. Jakmile reflex proběhne, teplota mozku se vrátí k normálu.
Proč ale zívá víc lidí najednou?
To všechno ale ještě nevysvětluje fakt, že když vidíme zívat svého kolegu v práci, partnera nebo kamaráda, i náš vlastní mozek nás donutí absolvat tento rituál, při němž se automaticky otevřou ústa, aby mohlo do plic proudit co nejvíce vzduchu a tělo samo od sebe provede hluboký nádech, vystřídaný kratším výdechem, zatímco nám dovolí opět zavírat ústa. Zívání je zkrátka “nakažlivé", ale proč? Jde vlastně o proces empatie, podvědomého se vcítění do pocitů a potřeb druhého člověka. Nemusí přitom jít o okamžitou reakci, někdy to mozku trvá i několik minut, ale pak proces zívání stejně spustí. Stačí přitom dokonce o zívání jen mluvit. Mohou za to patrně tak zvané zrcadlové buňky, které mají v naší nervové soustavě velmi jednoduše řečeno na starosti právě napodobování viděného. Díky nim se můžeme učit pouhým pozorováním, stejně jako například primáti a další obratlovci.
“Neopičí” se jen lidé
Vědci, kteří se fenomémen zívání zabývají, zjistili, že stejně jako u lidí je zívání podobně “nakažlivé” například u primátů, ale i u psů. Tak schálně - zkuste před svým psem chvíli zívat a můžete pozorovat, co se stane.
