Antibiotika v potravinách brání léčbě nemoci

U svého staršího přítele tentokrát nebyla
18.05.2016 - 08:00  

Hospodářským zvířatům se podávají antibiotika. Ty pak přijímáme skrze potravu a jsme vůči nim rezistentní, když onemocníme. Spotřeba antibiotik v chovech hospodářských zvířat se v České republice zvýšila o pět procent. 

Česká Státní veterinární správa varovala před možnou rezistencí vůči antibiotikům u zvířat i lidí už loni. Spotřeba antibiotik v chovech hospodářských zvířat se totiž v posledních letech zvýšila. Prodej veterinárních antibiotik vzrostl mezi lety 2012 a 2015 o pět procent.

 

Zákaz užívání antibiotik by se měl týkat nejen přidávání do krmiv, ale také preventivního podávání antibiotik v chovech, kde nemocná zvířata nejsou. “Antibiotika by se neměla používat u zdravých zvířat, ale statistiky ukazují, že se stejně nadužívají. Když je nemocné jedno zvíře, podají léky celému chovu pod záminkou, aby se ostatní zvířata nenakazila,” říká k tomu Tereza Vandrovcová, veganská aktivistka a lektorka studijního oboru Animal Studies.

Čtěte také: Je zdravé jíst maso? Čím lze nahradit živočišné bílkoviny? 

 

Nasazení antibiotik u zvířat by měl vždy schvalovat veterinární lékař, a zvířata by tak neměla dostávat léky jen na přání chovatele. Omezení antibiotik v chovech navrhla Evropská komise již před dvěma lety, poslanci návrhu částečně vyhověli nastavením přísnějších pravidel pro používání veterinárních léčivých přípravků.

 

Zvířatům jsou podávány léky. Ty pak jíme

Jak působí přijímaná antibiotika v potravě na člověka? Lékaři i veterináři se shodují na tom, že mohou způsobit rezistenci bakterií vůči podávaným lékům, když je člověk nemocný. Při celé řadě infekcí tak není organismus schopný na antibiotika reagovat, což může být nebezpečné a někdy smrtelné. Odolnost vůči antibiotikům získáváme konzumací antibiotik v potravinách, jako je maso a další.

 

“V nehostinných podmínkách velkochovů a jatek se do masa dostávají stresové hormony, kyselina močová a jiné, což nepovažuji za příliš zdravé. Zvířata jsou držena v halách za umělého osvětlení, dostávají koncentrované krmivo, aby rychle nabývala a měla co největší užitek. Takže kuře, které by jinak vyrůstalo půl roku, vyroste z malého kuřátka na velkého brojlera třeba za šest týdnů. To si pak lidé kupují,” říká Tereza Vandrovcová.

“Podobně jsou na tom prasata a dojnice. Chceme dostat ze zvířat co nejvíce produktů za co nejkratší čas a co nejméně krmiva. A když jsou pak zvířata nemocná, nadopujeme je antibiotiky. Škodíme tak sami sobě,” dodává.

 

Smrt díky rezistenci na antibiotika není nic výjimečného. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) působí právě odolnost na antibiotika více úmrtí ročně než rakovina. “Je na čase, abychom problém řešili od samého počátku. Boj proti rezistenci vůči antibiotikům musí začít v chovech,” dodala k tomu autorka návrhu, europoslankyně Françoise Grosseteteová.

 

Čtěte také: Proč týrání psa vnímáme jako zločin, ale mučení hospodářských zvířat neřešíme?

 


To nejzajímavější do Vašeho e-mailu

Přihlášení k odběru newsletteru