Mimoni pravděpodobně mají ADHD

ADHD se může týkat i dospělých
 

Možná někoho takového znáte. Mimoně. Nestíhá, protože si neumí rozplánovat čas, chodí pozdě, zapomíná věci i termíny. Možná řeknete – to se stává každému. Pokud ovšem to je průběžný každodenní jev, může jít o ADHD, ze kterého dotyčný nevyrostl.

Dobrou zprávou je, že se tato porucha – a její příznaky jsou velmi pestré - dá léčit.

Diagnóza se nestanovuje snadno

ADHD se diagnostikuje pohovorem s psychiatrem: při pohovoru se důkladně rozebere pacientova minulost, průběh jeho potíží a příznaků ADHD od dětství do současnosti. Specifické testy, které by toto onemocnění potvrdily, neexistují. Diagnóza se stanoví splněním diagnostických kriterií v psychiatrické klasifikaci, stejně jako je tomu na příklad u deprese anebo u dalších psychických poruch. (O depresi a jejím léčení se dočtete v našem článku.)

Byli jste v dětství hyperaktivní? Třeba to byla ADHD!  Dětská ADHD se dřív označovala jako lehká mozková dysfunkce a mělo se za prokázané, že se jedná o poškození mozku buď už v době nitroděložního vývoje, v průběhu porodu nebo v časném dětství. Nyní už je zřejmé, že se jedná o tzv. neurovývojovou poruchu, o odlišné vyzrávání mozku, které má z největší části genetický podklad. Mozek takto postižených údajně má menší objem, určité odchylky existují i ve struktuře některých mozkových center. U části dětských pacientů mozek v průběhu dospívání „dozraje“, ale u přibližně poloviny dětí tyto mozkové změny a problémy přetrvávají až do dospělosti.
K rozvoji této poruchy přispívá i alkohol, drogy, sportovní zranění i negativní životní události.

Příznaky dospělé ADHD

V dětství to bývá hyperaktivita, ale té zpravidla s postupujícím věkem ubývá. K typickým znakům dospělé ADHD patří problémy s udržením pozornosti, neklid, impulzivní chování s výkyvy nálad nebo s výbuchy vzteku.

Prokrastinace, úzkost, neklid

Někdy se porucha projevuje i špatnou organizací, potížemi v pracovních aktivitách – v neschopnosti zorganizovat si čas a v prokrastinaci. (O tomto tématu se více dozvíte ve dvou článcích zde a také na tomto místě.) Často si stěžují na vnitřní neklid, malé sebevědomí a dokonce i na úzkosti a deprese. Mívají neuspokojivý osobní život a často se uchylují návykovým látkám. Z epidemiologických studií vyplývá, že osoby s ADHD jsou častěji účastníky dopravních nehod a mají více úrazů, častěji se u nich vyskytují další psychiatrické problémy. (O nich také tady.)

Dobrá zpráva – kreativnost

Postižení jedinci selhávají zejména v monotonních činnostech náročných na přesnost a systematičnost, mohou ale naopak excelovat v kreativních a nesystematických činnostech, často v počítačových oborech, v umění anebo ve sportu.