Nejhorší zabiják
"Je to vůbec nejhorší forma rakoviny. Výsledky jsou tak smutné, že o nich nikdo nechce mluvit. Ročně přibývá kolem šedešáti tisíc nových nemocných v ČR. Pouze pět procent pacientů přežívá dobu pěti let. Rakovina slinivky břišní je čtvrtou nejčastější příčinou smrti na zhoubné nádory v Evropě. Podle statistik na ni zemře na světě každý den 985 lidí. Zvyšuje se výskyt a úmrtnost. Očekává se, že po roce 2020 bude druhou nejčastější příčinou smrti v případě zhoubných nádorů," říká onkolog Prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.
Rizikové faktory a prevence
Hlavním rizikem jsou kouření a obezita. Většina nádorů vzniká nezávisle na vrozených dispozicích, pouze 5-10 % karcinomů souvisí k genetickou výbavou. Z toho plyne, že zdravým životním stylem můžeme prevenci významně podpořit.
Souvislost s cukrovkou
"U 10-20 % pacientů s rakovinou pankreatu dojde k výskytu diabetu. Karcinom pankreatu a cukrovka 2. typu spolu zřejmě souvisí a dokonce se uvažuje o screeningu diabetiků," říká Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc. MBA.
Diagnostika nejistá
"Diagnostika se zlepšuje, ale doba přežití bohužel zůstává na 6-18 měsíců v průměru. Přežití pět let je ojedinělé. Používá se defenzivní medicína, která se snaží o zpomalení nemoci. Klíčovou diagnostikou je CT," říká primář MUDr. Josef Hořejš, CSc. V zásadě však platí, že neexistuje 100% diagnostika a někdy může dojít k záměně se silným zánětem.
Propitvanost je nízká
Onkologický chirurg prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc. upozorňuje, že v mnoha případech, se nepodaří identifikovat příčinu smrti. Propitvanost je totiž nízká a nedojde k zanesení úmrtí do statistik.
Velmi náročná operace
Operativně lze nádor slinivky odstranit u 10-20 % pacientů. U 40 % operovaných nastávají komplikace. Do přelomu 19. a 20. století nebyl tento orgán vůbec operován a lékaři jej považovali za nedotknutelý. Slinivka totiž leží v komplikované oblasti na hlavních cévách a operace je riskantní. Anatomicky jsme navíc v této oblasti každý trochu jiný. "Dostáváme se do zóny, kterou znají medici jen z anatomických atlasů," říká profesor Zdeněk Krška. Technika operací se však prý zlepšuje.
Zdlouhavá vyšetření
Profesor Zdeněk Krška také říká, že chybí pohyb lékaře za pacientem, což je problém celé české medicíny. Od diagnostiky u nás v průměru uplyne 11 týdnů do operace. To je dlouho a je to způsobeno dalším zpřesňováním diagnózy a prováděním dalších vyšetření. Neexistuje přitom 100% diagnostická metoda.
Chmurné vyhlídky
Po odstranění nádoru (resekci) je průměrné přežití na klinice 11 - 24 měsíců. Bez resekce je to 6 - 9 měsíců. Klesá zájem mladých chirurgů tuto práci dělat, protože je velmi psychicky náročné být ve stálém kontaktu se smrtelnou diagnózou. Navíc se jedná o nelukrativní medicínu. Profesor Zdeněk Krška upozorňuje i na riziko tzv. trofejních operací, kdy lékař provede operaci jen proto, aby si mohl připsat zkušenost.
Pomoc ve Středočeském kraji:
- Nemocnice Měšice - Centrum integrované onkologické péče, Zámecká 1
- Anti CA, s.r.o., Soukromé onkologické a radiodiagnostické oddělení, Nymburk, Okružní 2160
- MUDr. Marcel Košťák, onkologická ordinace, Benešov, Tyršova 2061
- MUDr. Petr Klepetko, onkologická ordinace, Kutná Hora, Kouřimská 915
